Alchymie Indie

  • Alchymistické snahy lze sledovat i v Indii, kde alchymie vznikla v područí léčitelství. Avšak vliv samotného léku se nepokládal za dostatečný bez božské pomoci. Stejně jako čínská alchymie, tak i indická se snažila odhalit preparát na dlouhověkost a nesmrtelnost. Indští alchymisté považovali zlato za látku poskytující zdraví a dlouhověkost. Práci se zlatem doprovázel úkon zaříkávání:
  • „Zlato, obdařené od slunce nádhernou barvou, po němž člověk – od věků bohatý na potomky – toužil, nechť žhnoucím obklopuje tě leskem.“
  • Stejně jako v Číně wu-sing, vyskytla se v Indii představa čtyř živlů – oheň, voda, vzduch a země. Vzhledem ke geograficky blízké poloze Číny a Indie se „teorie živlů“ velmi podobají.
  • Posvátné knihy Védy jsou důkazem nejstarší indické vzdělanosti. Podle nich je pojmenováno nejstarší chemické období v Indii – doba védická. Počátky rasayany (indický název pro alchymii) jsou v jedné ze čtyř částí Védy, v Atharvě, která se zabývá čarodějnictvím a zaklínáním démonů, zločinců a nepřátel, spolu s radami k získání lásky žen aj.
  • Práce s kovy byla v Indii na vysoké úrovni. Pověstná byla indická ocel, známá ve světě jako tzv. Damascenská ocel, podle města Damašek, přes který byla dovážena do Evropy.
  • Alchymie v Indii vzkvétala od 8. století n. l. do 13. století n. l., poté začala upadat.