Atomová teorie

  • První představy o atomu vyslovil již starověký řecký filozof Démokritos.
  • Dlouho byl obecně přijímán názor, že složení sloučeniny je definitivní a neměnné, ale uplatnění kvantitativních metod zkoumání koncem 18. století tuto domněnku zpochybnilo.
  • Francouzský chemik Claude Louis Berthollet dospěl na základě pokusů s roztoky k názoru, že složení látek se může spojitě měnit; poměr hmotností prvků ve sloučenině závisí jednak na vzájemných poměrech reaktantů, jednak na podmínkách reakce. Jeho názorům ale oponoval Joseph Louis Proust, který na základě pokusů tvrdil, že složení sloučeniny je stálé a nemění se, ať látka vzniká jakýmkoliv způsobem.
  • Teprve ve 30. letech 20. století bylo při studiu intermetalických látek dokázáno, že obě zdánlivě protichůdné teorie jsou v určitých případech správné. Dnes rozlišujeme sloučeniny s konstantním stechiometrickým poměrem hmotností složek (daltonidy) a sloučeniny s variabilním složením (bertholidy).
  • Vědeckou formu atomové teorii poskytl na začátku 19. století John Dalton, podle kterého se každý chemický prvek skládá ze stejných atomů, které nelze měnit ani ničit, ale lze je skládat do složitějších struktur (sloučenin).
  • I když fyzika 20. století vyvrátila Daltonovu představu o nedělitelných atomech a objev izotopů vyvrátil i tvrzení o identitě atomů téhož prvku, sehrála atomová teorie při rozvoji chemie významnou roli.