Jedná se o laboratorní operaci založenou na různé rozpustnosti jedné ze složek směsi ve dvou vzájemně nemísitelných rozpouštědlech. Od jednoduchého rozpouštění se liší tím, že při extrakci se nerozpouští všechna látka, ale pouze její část. U pevných směsí jde o extrakci (vyluhování) pevných látek, u kapalných směsí o extrakci kapalin. Při extrakci se ze směsi látek převádí do roztoku jedna složka, zatím co ostatní složky zůstávají nerozpuštěny. Pro různé typy extrakce se během doby vytvořila různá označení, např.:

• macerace: látka v pevné fázi je za studena extrahována opakovanou dávkou rozpouštědla
• digesce: látka v pevné fázi je za tepla extrahována opakovanou dávkou rozpouštědla
• vytřepávání: látka v roztoku je extrahována jednou dávkou rozpouštědla (jednoduché vytřepávání) nebo opakovanými dávkami (opakované a frakční vytřepávání).

K extrakci používáme dělící nálevky, třepačky a extrakční zařízení. Nejčastěji používanými extrakčními činidly jsou benzen C₆H₆, diethylether CH₃CH₂OCH₂CH₃, methylchlorid CH₃Cl, chloroform CHCl₃, chlorid uhličitý CCl₄.

A) dělicí nálevka, zbarvený olej, voda, filtrační kruh, 2x kádinka (250 cm³)
B) odměrná baňka (100 cm³), chemická lžíce, váženka, laboratorní váhy, odměrný válec (10 cm³), 2x kádinka (75 cm³), kádinka (250 cm³), skleněná tyčinka, střička, kádinka (15 cm³), dělicí nálevka (100 cm³), stojan s potřebnými křížovými svorkami a držáky

B) jodid draselný, chloramin T, destilovaná voda, cyklohexan

A) VYTŘEPÁVÁNÍ LÁTEK V DĚLICÍ NÁLEVCE

1. Do dělicí nálevky nalijeme směs vody a obarveného oleje. Uzavřeme ji zátkou.
2. Nálevku uchopíme tak, abychom zajišťovali zátku dělicí nálevky i její uzavřený kohout a intenzivně protřepáváme.
3. Poté vložíme dělicí nálevku do filtračního kruhu, uvolníme zátku a vyčkáme, až se obě vrstvy od sebe oddělí.
4. Potom každou vrstvu kapaliny vypustíme do jednotlivých kádinek.
   
   

B) EXTRAKCE VYTŘEPÁNÍM V DĚLICÍ NÁLEVCE

1. Na základě výpočtu si připravíme v odměrné baňce 100 cm³ 0,1 mol/dm³ vodného roztoku jodidu draselného.
2. Do kádinky (15 cm³) připravíme 5 cm³ nasycenéhoroztoku chloraminu T.
3. Připravený vodný roztok jodidu draselného přelijeme do kádinky (250 cm³) a přidáme k němu 5 cm³ nasyceného roztoku chloraminu T. Tímto způsobem připravíme jodovou vodu.
4. K extrakci jodu z vodné do nevodné fáze použijeme cyklohexan. Do dělicí nálevky nalijeme 50 cm³ jodové vody a přidáme 20 cm³ cyklohexanu.
5. Obsah nejprve řádně protřepeme a výsledek porovnáme s původním vzorkem. Potom od sebe jednotlivé vrstvy oddělíme (obrázek B).

Který druh směsí lze oddělovat tímto způsobem?