Pelyněk pravý byl v minulosti nazýván absint, bylina sv. Jana, černobejl, horký peluň, chlebníček, pamětníček, peluň, peluňka, stříbřík velký,…
Latinské jméno Artemisia vzniklo od slova Artemis (jméno řecké bohyně). Absinthium v překladu znamená to, co se nedá pít. Pelyněk si toto jméno získal pro svoji výrazně hořkou až odpornou chuť.
Léčivé účinky pelyňku objevili Egypťané už 2000 let před naším letopočtem, kdy začali vyrábět z pelyňku léčivé prostředky tišící všechny bolesti.
Pokud prý nakapeme ohluchlému olej z pelyňku do uší, vrátí se mu ztracený sluch.
Kouř ze spálené natě a olej z pelyňku vetřený do pokožky odhání komáry a větvička zabalená do šatů chrání oblečení před moly. Dodnes se na dotěrný hmyz v Rusku používá nať pelyňku, která se rozprostře po podlaze.