Sacharidy (glycidy) jsou produkty primárního metabolismu nezbytné k základním životním pochodům rostlin. Jsou nejrozšířenějšími přírodními látkami. Od nich mohou být syntetizovány přirozeně nebo uměle další deriváty (např. glykosidy).
Dělí se do tří skupin podle počtu cukerných jednotek:
Monasacharidy jsou základní stavební jednotkou všech sacharidů (jsou tvořeny právě jednou cukernou jednotkou). Jde o nejjednodušší cukry vůbec (nedají se štěpit na jednodušší sacharidy). Obsahují uhlík, vodík a kyslík, jsou ve vodě rozpustné, sladké (seskupení -O-CH-CH-OH vysvětluje jejich sladkou chuť) a jako přímé produkty fotosyntézy jsou primárním zdrojem energie pro většinu organismů. Mezi nejdůležitější monosacharidy patří glukosa a fruktosa.
D-glukosa (hroznový cukr) rychle dodává lidskému organismu potřebnou energii, v lékařství je součástí umělých výživ. V přírodě se vyskytuje ve sladkém ovoci a medu.
D-fruktosa (ovocný cukr) pomáhá při léčení srdečních chorob a je vhodný pro diabetiky. Vyskytuje se v ovoci a medu společně s glukosou.
Oligosacharidy (disacharidy, trisacharidy, tetrasacharidy,…) jsou tvořeny dvěma až deseti molekulami monosacharidů. Nejvýznamnějším disacharidem je sacharosa (třtinový nebo řepný cukr). Získává se ze stébel cukrové třtiny nebo bulvy řepy cukrovky. V lékařství se používá zejména k upravení chuti, jako pojivo a konzervační prostředek léků. Mezi disacharidy patří také maltosa a laktosa.
Maltosa se získává z naklíčených obilek ječmene a používá se ve formě výtažků jako posilující lék.
Laktosa (mléčný cukr) se získává ze syrovátky mléka savců a působí mírně projímavě.
Polysacharidy jsou tvořeny více než deseti molekulami monosacharidů. Svými vlastnostmi se liší od předchozích skupin. Jsou bez chuti, ve vodě částečně (škrob, agar) nebo zcela nerozpustné (celulosa) a slouží jako zásobní nebo stavební látky.
Škroby (bramborový, rýžový, kukuřičný, pšeničný) patří mezi zásobní polysacharidy. Molekulami monosacharidů. Lékařství se užívají jako součásti zásypů a pudrů a jako nosiči látek v tabletovaných lécích (neovlivňují jejich účinnost).
Celulosa (buničina) je základní stavební jednotkou rostlinných buněk a pletiv. V lékařství se používá ve formě obvazů a vaty (z bavlny, jehličnatých, listnatých stromů,…).
Agar je stavební látka stélek mořských řas. V lékařství se užívá k lepšímu rozpadávání tablet a k výrobě beztukových základů pro masti. Působí mírně projímavě a hojí žaludeční vředy.
Fruktosany jsou zásobní látky v rostlinách čeledi Asteroceae (hvězdnicovitých) a Poaceae (lipnicovitých). Obsahují převážně fruktosu. Mezi fruktosany patří inulin, který pomáhá při zažívacích poruchách (nať čekanky obecné, kořen omanu pravého a pampelišky lékařské).
Pektiny se vyskytují v rostlinných pletivech, hlavně v ovoci (ostružiny,…), jsou schopny bobtnat a vytvářet rosol. Upravují zažívání.
Slizy chrání pokožku a sliznici horních cest dýchacích i zažívacího ústrojí, zmírňují záněty. Slizové látky obsahuje květ a list podbělu, květ divizny, topolovky a lípy, list jitrocele kopinatého, kořen proskurníku a lopuchu většího, semena lnu, nať jablečníku obecného, meduňky a nať komonice lékařské.
