Titrační metody



Titrační stanovení askorbové kyseliny 2,6-dichlorfenolindofenolem

     Princip:
Askorbová kyselina se v kyselém prostředí oxiduje oxidačně-redukčním indikátorem 2,6-dichlorfenolindofenolem na dehydroxyaskorbovou kyselinu, 2,6-dichlorfenolindofenol se redukuje na bezbarvou bázi.

     Použitelnost metody:
Metoda je vhodná pro většinu potravinářských výrobků. Není však specifická a je rušena především látkami obsahujícími thiolové skupiny a reduktony. Jsou-li ve vzorku přítomny ve vyšší koncentraci, je nutno pracovat podle speciálního pracovního postupu. Titrační metoda je velmi rychlá a vhodná především pro sledování úbytku askorbové kyseliny během technologického procesu. Pro vzorky s nízkým obsahem askorbové kyseliny dává relativně nejlepší výsledky.

     Příprava extraktu:


Jodometrické stanovení askorbové kyseliny s potenciometrickou indikací bodu ekvivalence

     Princip:
Askorbová kyselina – vitamin C je poměrně silným redukčním činidlem, a proto ji lze v kyselém prostředí titrovat přímo odměrným roztokem jodu. Askorbová kyselina přitom přechází na dehydroaskorbovou kyselinu dle reakce:
HO.CH2-CHOH-CH-COH=COH-CO + I2 ==== HO.CH2-CHOH-CH-CO-CO-CO + 2 HI
                          l                         l                                             l                   l
                          –––––– O ––––––                                              –––– O ––––

     Indikace bodu ekvivalence:
a) vizuálně
    Vodné roztoky jodu jsou v přítomnosti jodidu zbarveny žlutě. Avšak jakkoliv slabě zbarvená látka komplikuje tento způsob indikace, a proto se pro indikaci bodu ekvivalence používá intenzivně modrého zbarvení, které poskytuje jod v přítomnosti jodidových iontů se škrobem a jehož vznik se vysvětluje adsorpcí trijodidového aniontu škrobem. Nevýhodou použití škrobu jako indikátoru je jeho nerozpustnost v chladné vodě, nestálost jeho vodné suspenze a nerozpustnost sloučeniny jodu se škrobem. Používáme vždy čerstvě připraveného roztoku škrobu.
b) potenciometricky.
    Názvem potenciometrie se označují metody využívající pro stanovení aktivity sledované látky měření rovnovážného elektromotorického napětí elektrochemických článků.

     Koncentrace sledované látky se dá určit:
a) přímo z naměřené hodnoty napětí článku – přímá potenciometrie
b) ze změny elektromotorického napětí článku v závislosti na přídavku titračního činidla – titrace s potenciometrickou indikací bodu ekvivalence.

     Při potenciometrické redoxní titraci měříme elektromotorické napětí mezi 2 elektrodami ponořenými do roztoku: platinovou (indikační) a např. argentchloridovou (srovnávací). Zjednodušeně lze předpokládat, že napětí mezi těmito 2 elektrodami je úměrné poměru koncentrací oxidované a redukované formy titrované látky před bodem ekvivalence nebo oxidované a redukované formy titračního činidla po bodu ekvivalence.

     Pro titraci barevných roztoků je možné použít titraci s potenciometrickou indikací bodu ekvivalence za použití platinové elektrody jako elektrody indikační. Vyneseme-li závislost změny elektromotorického napětí článku na přídavku titračního činidla dostaneme potenciometrickou titrační křivku.

     Pracovní postup:

    Tekuté vzorky:
Do kádinky na 100 ml vložíme míchadélko, napipetujeme 20–50 ml (dle předpokládaného obsahu askorbové kyseliny) vzorku a přidáme odměrným válcem 5 ml H2SO4 o c = 4 mol/l. Kádinku postavíme na elektromagnetickou míchačku a do roztoku ponoříme elektrody. Zapneme míchání a provedeme nejprve první titraci. Titrujeme odměrným roztokem jodu o c = 0,01 mol/l, který přidáváme nejprve po 1 ml. Po každém přídavku odměrného roztoku do vzorku odečteme hodnotu napětí v mV a poznačíme. Druhou titraci provedeme stejným způsobem, pouze v okolí bodu ekvivalence přidáváme odměrný roztok po 0,3 ml.

     Tuhý materiál:
10 až 50 g vzorku, dle předpokládaného obsahu askorbové kyseliny se zhomogenizuje a po přídavku 30–50 ml roztoku HPO3 se rozmixuje. Vzorek se převede do odměrné baňky na objem 100 ml o doplní se po značku opět roztokem HPO3. Potom se vzorek zfiltruje přes složenou gázu a k titraci se bere potřebný objem 10–50 ml filtrátu (dle předpokládaného obsahu askorbové kyseliny ve vzorku).

     Při titraci dále postupujeme stejně jako u tekutých vzorků. Hmotnostní koncentraci askorbové kyseliny ve vzorku vyjádříme v mg/l či v mg/kg.

     Poznámka:
Při titraci vzorku s velmi nízkým obsahem askorbové kyseliny lze provádět titraci odměrným roztokem jodu o c = 0,001 mol/l.