Komentář - Jana Bartoňová


Mezioborová spolupráce
Hledání nových výrazových prostředků


Mezioborové propojení nabízí více výrazových možností. Zůstává vždy jeden obor dominantní, propojíme lingvistiku s výtvarným uměním, musíme předem plánovat výstup buď jako výtvarný nebo jazykový. Druhý obor, nebo oborů více ale pomáhá prvnímu najít nové výrazové prostředky k obohacení svého tvůrčího jazyka.

Vezmu-li za příklad performanci na motivy Morgensternovy básně Naturspiel:

Hudebně pohybová improvizace reaguje na téměř sto let starou poezii, pokouší se ji interpretovat z hlediska současnosti a z hlediska jazykové originality. Dochází k využití literárních postupů – interpretace poezie, německého přednesu, tedy zapojení znalosti německého jazyka a literární teorie o zvukomalebnosti. Současně si však uvědomuje, že česká kultura je s německou neodmyslitelně spjata zvláště z dějinného hlediska – navazuje tedy na jistou česko-německou tradici.
Cílem je ale vizuální performance. Podstatnou roli zde hraje scéna – divadelní příprava. Choreografie je nedokonalá a vychází z okamžité improvizace, ta je založena na předchozí intelektové interpretaci, ale obohacena o okamžitou emotivní náladu a náboj. Výsledkem je nový zážitek a projev metamorfózy. Naturspiel v 21. století jako hra o přírodě, hra s přírodou nebo hra na přírodu? Nabízí se další možná rovina významu multioborové performance – její environmentální odstín.

Vezmeme-li v úvahu všechny zmíněné aspekty a propojení v rámci jedné performance, mezioborová spolupráce pouze integrační všeobecně vzdělávací trend, ale cesta, jak najít řadu nových přístupů a pohledů na dané téma. Bezpochyby staví mezioborová spolupráce (zejména pak spolupráce s obory cizích jazyků) mezi přední cíle evropskou integraci. Propojování kultur, ale je však příliš zjednodušené hledisko. Pocit vyčerpání nebo opakování výrazových prostředků jednoho oboru přináší únavu a stereotypní pozitivistický úhel pohledu, který se omezuje na prostředky své oblasti. Jiné obory však přináší jakýsi „čistý“ pohled, úhel, jenž prostředky jiného oboru nabízí.

Pracuji jako galerijní lektorka a mohu zde uvést další příklad. Cílem výtvarné lekce v galerii je zážitek, pomoc k nalezení vlastní divákovy cesty k interpretaci současného umění. Při prohlídce obrazů zadám dětem úkol hledat jistá konkrétní anglická slova v názvech obrazů (názvy jsou uvedeny v angličtině). Děti tam musí názvy přečíst a s obrazem konfrontovat, zapojí znalost anglického jazyka. Nejenže se tak připravují na návštěvy zahraničních galerií, učí se názvy číst, ale současně nachází nový pohled na obrazy, který je determinovaný porozumění jinému jazyku. Následná výtvarná činnost je tak již podvědomě podmíněna novému úhlu pohledu – jazyka. Výstup je vizuální emotivní improvizace.

Vizuální umění samo osobě reaguje na současnou společnost – ze své podstaty v sobě nese vždy mezioborový přesah, ať již dějinný, psychologický, filozofický, lingvistický, zeměpisný, estetický, biologický, environmentální, hudební, technický, matematický, ekonomický… Mezioborová spolupráce pak tato poselství pouze interpretuje z hlediska různých oborů a výsledkem je výstup o několika významových rovinách. Výstup založený na rozšířeném základě jednotlivých odborníků, kteří jsou schopni najít společné téma komunikace.



Zpět
Archivovana verze z webu KVV PdF