Studie 1 - Petr, Modré gymnázium

Věk: 24 let
Vzdělání: učitelství anglického a českého jazyka.
Na gymnáziu učí 2 roky, z toho angličtinu 1 rok.
Studenti ve věku 16-19 let
Průměrná dotace pro jednu třídu: 4 h anglického jazyka týdně.

Možnosti uplatnit výtvarnou tvorbu při výuce jazyka spatřuje spíše na prvním stupni, zejména z časových důvodů. Málo času a velké penzum učiva je podle něj překážkou k zapojení takové metody na gymnáziu. Učitelé nemají čas dělat něco navíc. Musí předat konkrétní informace, zatímco výtvarná tvorba přináší jiný pohled na probírané učivo a umožňuje proniknout v jednom tématu více do hloubky.

Také z časových důvodů je reálnější výtvarnou tvorbu zapojit spíše v seminárních hodinách, kde navíc učitel pracuje se studenty, kteří si předmět zvolili.

Zpestřit výuku výtvarnou tvorbou je možné spíše na začátku školního roku, v podobě motivační hodiny a na konci školního roku, kdy je tempo výuky volnější.

Ze svých učebních předmětů by nejraději uplatnit výtvarnou tvorbu při výuce českého jazyka. Navrhl také konkrétní příklady využití: propojení literární a výtvarné tvorby avantgardních směrů první poloviny 20. století. Sám už tímto způsobem ve výuce pracoval, studenti vytvářeli dada, kaligramy apod.

Zapojení výtvarné tvorby do výuky jazyka může studenty pozitivně motivovat a příznivě ovlivnit zapamatování probírané látky. Někteří studenti si učivo lépe zapamatují, když si jej spojí s něčím jiným, než jen s poslechem nebo čtením. Propojení s vlastní tvorbou vnímá jako velmi přínosné.

Úskalí spatřuje v rozdílech mezi třídami. „Co může v jedné třídě fungovat, ve druhé nemusí fungovat vůbec.“ V praxi se podobné metody používají, ale ne příliš často. Pro učitele může být náročné vymyslet činnost tak, aby skutečně fungovala a navíc ne každá třída je schopná tímto způsobem pracovat. Jinak také reagují studenti, kteří jsou na výtvarné aktivity ve výuce zvyklí. Pokud s nimi vyučující nikdy takto nepracoval, mohou být zaskočení.

Ve své výuce uplatnil Petr výtvarnou tvorbu při jedné z úvodních hodin českého jazyka na začátku školního roku. Vybral několik básní od různých autorů (Jan Skácel, Václav Hrabě, Karel Šiktanc, aj.), poezii lyrickou, bohatou na asociace a možnosti interpretace. Studenti se rozdělili do skupinek, každá si vylosovala jednu báseň. Text si měli přečíst a výtvarně ztvárnit pocity, které v nich báseň vyvolává. K dispozici měli pastely, pastelky, tužky, temperové barvy, papíry, barevné ubrousky a lepidlo. Vznikly kresby, malby a koláže formátu A2.

Nápad se tak líbil jeho kolegyni, že sama zařadila stejnou aktivitu do své výuky. Všechna díla byla vystavena na chodbě školy.

Petr hodnotil výtvarnou hodinu pozitivně. Navázal na ni hodinou divadelní. Studenty i učitele to bavilo. „Báseň, na základě které tvořili, si museli přečíst a zamyslet se nad tím. Rozhodně bylo dobré, že v souvislosti s tím také něco vlastního tvořili. Spojení četby s tvorbou bylo určitě přínosné.“

Ve výuce anglického jazyka uplatnit Petr výtvarnou tvorbu v jedné z předvánočních hodin, kdy také bývá více času na volnější aktivity. Studenti tvořili na základě poslechu básně Idole me, Pickle mei, Tickle me too od Shela Silversteina v angličtině. Báseň nejprve poslouchali, na základě svých pocitů z ní tvořili abstraktní kompozici pomocí špejlí a barevných sprejů. V následující hodině báseň překládali.

Petr hodnotil hodinu jako pokus, který studenty bavil a jemu přinesl zajímavou zkušenost. Teď už ví, co od podobného výtvarného experimentu očekávat a uměl by jej i lépe připravit. Hodina měla význam spíše výtvarný, studenty velmi bavila práce s barevnými spreji a vytvořili skutečně zajímavá díla. Výsledné výtvory opět ozdobí chodbu gymnázia. Zpracovat abstraktní kompozici s daným materiálem (papíry, spreje, špejle) pro studenty nepředstavovalo problém. Z hlediska jazykových znalostí nebyl dopad až tak významný. Podobné aktivity ale pomáhají studentům vytvořit si kladný vztah k jazyku, což je rozhodně důležité.

S odstupem času hodnotil Petr velmi kladně zapojení výtvarné tvorby na začátek výuky českého jazyka. Po výtvarné hodině následovala hodina divadelní a pak teprve začala „skutečná“ výuka. Studenty to příznivě naladilo.

Závěr: Pro uplatnění výtvarné tvorby ve výuce cizího jazyka je učitel na gymnáziu limitován nedostatkem času a množstvím informací, které musí studentům předat. Dalším aspektem je rozdílné zaměření studentů, ne všem výtvarná aktivita vyhovuje a pokud studenti nejsou na takový druh práce zvyklí, může pro ně být problematická. Obecně Petr hodnotí propojení výtvarné výchovy a výuky jazyka pozitivně, možnosti spatřuje spíše ve výuce českého jazyka a spíše v obdobích jako je začátek či konec školního roku, kdy je na podobné aktivity více času.

Archivovana verze z webu KVV PdF