Časopis Komenský

Vývoj kázeňských postihů na školách v českých zemích aneb Vyhání metla děti z pekla?

S jistou mírou problémů při udržení kázně se v průběhu své praxe dříve nebo později nepochybně setká každý učitel. V posledních letech se však na rozvolnění mravů poukazuje s vyšší intenzitou co do četnosti i důrazu. Opakovaně se hovoří o poklesu úcty k autoritám, který je doprovázen vzrůstem agresivity, drzosti, vulgárnosti a některých dalších sociálně patologických jevů u žáků a studentů. Předobraz tohoto chování bývá spatřován v celkovém úpadku morálky. Nezřídka se mluví o „hodnotové a mravní krizi ve společnosti“ a o „krizi výchovy“, (viz např. Arendtová, 1994, zejm. s. 97–120, či Lorenzová, 1999). Tento článek umožňuje čtenáři nahlédnout na problematiku školní kázně z dějinné perspektivy. V kontextu historického vývoje se pak zamýšlí nad současným stavem chování žáků a snaží se polemizovat s některými obecně přijímanými tvrzeními o soustavně se zhoršující kázni ve školství.


Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 2

Jak vrstevníci přijímají své spolužáky s poruchou autistického spektra?

Spolu s nárůstem počtu žáků s poruchou autistického spektra v třídách běžných základních škol se dostává do popředí také téma jejich vrstevnických vztahů. Přestože aktuální výzkumy naznačují, že tito žáci ve školách často sbírají spíše negativní zkušenosti, integrační snahy mají konstantně vzrůstající tendenci, a to také v České republice. Jaká je tedy situace těchto žáků v třídních kolektivech českých škol? To jsme se pokusili zjistit sociometrickým výzkumným šetřením mezi brněnskými základními školami.

Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 1

Jak na projekty ve výuce

V souvislosti s platností Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a existencí školních vzdělávacích programů se stalo nezbytností uvádět do procesu výuky takové strategie, které by podporovaly rozvoj obecných cílů základního vzdělávání, klíčových kompetencí i řady dílčích výstupů určitých vzdělávacích oblastí nebo oborů. Učitelé využívají ve výuce stále častěji různé komplexní metody, kterými aktivizují žáky, rozvíjí jejich komunikaci, ovlivňují sociální vztahy ve třídě a celkové klima třídy, vedou žáky k zodpovědnosti za své učení a snaze o dosažení výsledků na úrovni svého maxima. Mezi ně patří metoda projektů a rovněž tematická výuka, které však bývají v praxi zaměňovány. Jaký je mezi nimi rozdíl? A jak koncipovat kvalitní projektovou výuku? Tomu se budeme věnovat v tomto článku.

Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 1

Didaktický obraz ve školní výuce: žákovské hodnocení kvalit nonverbálních prvků v učebnicích

I v současné době, kdy se ve školní výuce silně prosazují moderní vzdělávací technologie (např. elektronické didaktické prostředky, e-learning apod.), představuje didaktický obraz klíčový nástroj pro rozvoj myšlení žáků. Obtížná nahraditelnost je dána zejména jeho specifickými vlastnostmi a také přednostmi. Máme zde na mysli například univerzálnost či nezávislost na vnějších doplňcích ad. Jednou z hlavních úloh obrazu jako didaktického prostředku je přispívat k zintenzivňování vzdělávacího procesu. Děje se tak například tím, že obraz do školní výuky přináší „svědectví“ o každodenní i nevšední realitě (srov. Maňák, 2009, s. 261). Jak však naznačujeme dále, je-li obrazový materiál koncipován „správným“ způsobem, dokáže toho jako didaktický prostředek mnohem více.

Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 1