Časopis Komenský

Po dobrém nebo po zlém?

K otázkám hodnocení chování žáků základních škol 1

Hodnocení chování žáka má být v souladu s inkluzívními trendy ve vzdělávání využíváno ve prospěch podpory celkového rozvoje jeho osobnosti. Pokud žák dostává kvalitní, převážně pozitivní zpětnou vazbu o svém chování, stává se tato zpětná vazba podpůrným faktorem jeho osobnostního rozvoje. Opakované prožitky neúspěchu, tresty a negativní hodnocení mohou naopak působit jako riziko ve vývoji žákovy osobnosti. Zdeněk Matějček (2012), klasik české literatury o výchově, od něhož jsme si propůjčili i část názvu tohoto článku, říká: „Zařiďte věci tak, aby je žák udělal dobře, a za to ho výrazně oceňte. Nedopusťte však, aby udělal něco špatně, a vy jste jej za to museli potrestat. Trest sice může špatné chování zastavit, ocenění ovšem buduje to správné.“ A jaké hodnocení ve školách převládá? Ocenění nebo tresty? I na tyto otázky jsme se pokusili odpovědět v rámci výzkumu vzdělávací dráhy žáků se sociálním znevýhodněním.

1Článek vychází z rigorózní práce Specifika vzdělávací dráhy žáků se sociálním znevýhodněním (Presová, 2012).


Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 2

Mocenské konstelace ve školní třídě II: Když učitelé hrají přesilovku

Druhá část čtyřdílného cyklu, který se zabývá mocenskými vztahy mezi učitelem a žáky ve školní třídě.

V minulém čísle časopisu Komenský jsme uvedli, že moc, coby schopnost ovlivňovat jednání jiné osoby nebo skupiny lidí (McCroskey a kol., 2006), úzce souvisí s učitelskou profesí. Ze zkušenosti víme, že různí učitelé nakládají s mocí odlišně. Díky empirickým datům z výzkumného projektu Komunikace ve školní třídě realizovaného Ústavem pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (viz Šeďová, Švaříček a Šalamounová, 2012) jsme schopni ukázat různé typy mocenských konstelací, které mohou mezi učitelem a žáky vznikat. V předcházejícím dílu tohoto seriálu jsme představili konstelaci zobání z ruky, v níž je moc centralizovaná v rukou učitele a zároveň jsou výukové cíle sdílené učitelem i žáky. V tomto díle se budeme věnovat další mocenské konstelaci, v níž je učitel podobně dominantní, avšak žáci nesdílejí jeho cíle.


Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 2

Vývoj kázeňských postihů na školách v českých zemích aneb Vyhání metla děti z pekla?

S jistou mírou problémů při udržení kázně se v průběhu své praxe dříve nebo později nepochybně setká každý učitel. V posledních letech se však na rozvolnění mravů poukazuje s vyšší intenzitou co do četnosti i důrazu. Opakovaně se hovoří o poklesu úcty k autoritám, který je doprovázen vzrůstem agresivity, drzosti, vulgárnosti a některých dalších sociálně patologických jevů u žáků a studentů. Předobraz tohoto chování bývá spatřován v celkovém úpadku morálky. Nezřídka se mluví o „hodnotové a mravní krizi ve společnosti“ a o „krizi výchovy“, (viz např. Arendtová, 1994, zejm. s. 97–120, či Lorenzová, 1999). Tento článek umožňuje čtenáři nahlédnout na problematiku školní kázně z dějinné perspektivy. V kontextu historického vývoje se pak zamýšlí nad současným stavem chování žáků a snaží se polemizovat s některými obecně přijímanými tvrzeními o soustavně se zhoršující kázni ve školství.


Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 2

Jak vrstevníci přijímají své spolužáky s poruchou autistického spektra?

Spolu s nárůstem počtu žáků s poruchou autistického spektra v třídách běžných základních škol se dostává do popředí také téma jejich vrstevnických vztahů. Přestože aktuální výzkumy naznačují, že tito žáci ve školách často sbírají spíše negativní zkušenosti, integrační snahy mají konstantně vzrůstající tendenci, a to také v České republice. Jaká je tedy situace těchto žáků v třídních kolektivech českých škol? To jsme se pokusili zjistit sociometrickým výzkumným šetřením mezi brněnskými základními školami.

Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 137, č. 1