Časopis Komenský

Proč zařazovat demonstrační pokusy do výuky chemie

Pokusy jsou významnou součástí výuky chemie, a to již od 19. století. Mají nezastupitelnou roli ve výuce z pohledu konstruktivistické teorie poznání. Pomáhají chápat jevy, zákonitosti a vztahy mezi nimi. Zvyšují názornost výuky chemie. Patří podle výzkumů mezi nejvýznamnější motivační činitele ve výuce chemie (Trna & Trnová, 2006), což je důležité, neboť chemie je žáky považována za málo oblíbený předmět. Se změnou přístupu k výuce, kdy je vyzdvihována aktivní úloha žáka, se objevuje otázka zařazování demonstračních pokusů. Všeobecně se zdůrazňuje význam žákovského experimentování, u nějž se předpokládá větší přínos pro žákovo poznání. Demonstrační pokus má však své nezastupitelné místo ve výuce chemie také z důvodu množství bezpečnostních předpisů, které omezují práci žáků s chemikáliemi a některými pomůckami.

Cílem tohoto článku je tedy „obhajoba“ demonstračního pokusu. Nejprve si v krátkém historickém ohlédnutí ukážeme, že diskuse o přínosu žákovského a demonstračního pokusu nejsou nové, a vedou se již od počátků školního experimentování. Posléze jsou uvedeny údaje o zařazování žákovských a demonstračních pokusů do přírodovědné výuky v zemích OECD a v České republice. Následně si zdůvodníme, proč by měl být demonstrační pokus zařazován do výuky a jaké jsou jeho přednosti. V závěru se zaměříme na jeho slabé stránky a na to, jak jim předejít či jak je omezit.

Celý článek je dostupný v časopise Komenský, roč. 138, č. 4

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit