Časopis Komenský

Co prozradí deníček?

Znalost strategií učení a schopnost předávat je žákům by měla být pro každého z nás samozřejmostí. U výuky jazyků to platí snad dvojnásob. Sebepoznání či sebehodnocení výrazně ovlivňují průběh jakékoliv lidské činnosti, tedy i učení. Sebehodnocení je přirozenou součástí každodenního života již od útlého dětství. Ve výuce anglického jazyka na prvním stupni základních škol se nabízí sebehodnotící deníček, který je součástí podpůrných materiálů k učebnici Paula Shiptona Chit Chat I. Co všechno může deníček prozradit? Jak se nám s ním pracovalo? Nakolik si ho děti oblíbily? Co jim na vyplňování vadilo? Co se jim líbilo? Jak mi byl nápomocný při přípravách hodin? Proč ho vlastně používat? To jsou otázky, na něž se pokusím odpovědět. 

Současná škola klade na učitele mnoho požadavků. Učitel by měl umět nejen předávat a rozvíjet vědomosti, dovednosti a schopnosti svým svěřencům, ale měl by také žáky motivovat, podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování, vést je k otevřené komunikaci, spolupráci, toleranci a v neposlední řadě by měl u žáků rozvíjet schopnost se učit, a tím jim aktivně napomáhat k získání lepších výsledků a předpokladů pro uplatnění se ve společnosti. Existuje celá řada klasifikací strategií učení. Rebecca Oxford (1990) dělí strategie do dvou širokých kategorií, přímé, které jsou přímo spojeny s učením, a nepřímé, které zahrnují různé aspekty podporující učení. Do této kategorie patří i metakognitivní strategie zahrnující plánování, monitorování, hodnocení učebního procesu i jeho výsledků. Jednou z metakognitivních strategií je i sebehodnocení.

Celý článek je dostupný v časopise Komenský, roč. 138, č. 4

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit