Časopis Komenský

Všeobecný školní řád Marie Terezie a jeho dopady na vývoj českého školství

Doba osvícenství je pro rozvoj vzdělávání na našem území jedním z přelomových období v naší historii. V době vlády Marie Terezie a Josefa II. byly poprvé v zemích Koruny české položeny základy školní docházky a obecně sítě základních škol. Co ovšem těmto reformám předcházelo a jaké dopady měly na vývoj českého školství? Odpovědět na tyto otázky je cílem tohoto textu. Problematikou vzdělávací reformy, zejména vydáním Všeobecného školního řádu, se věnuji v širších souvislostech. Konkrétněji se poté zabývám jedním z cílů této reformy, kterou byla unifikace rakouského státu prostřednictvím jednotného vyučovacího jazyka. Ta totiž značným způsobem ovlivnila i vývoj českého školství.

O nutnosti zavést jasná pravidla do vzdělávání dětí přemýšlel již Jan Amos Komenský ve svém spisu Navržení krátké o obnovení škol v Království českém z roku 1632. V tomto díle píše o potřebě školy obecní, české, která má být zřízena v každém městě, městečku a vsi bez výjimky. V ní pak každý držán bude od léta šestého do léta dvanáctého (Komenský, 1958, s. 32). Úryvek dokládá, že Komenský přemýšlel o systému elementárních škol, které by navštěvovali všichni chlapci i dívky povinně od šesti do dvanácti let. Uvažoval tak v době, kdy oblast vzdělávání byla plně v rukou církve. Stát se o vzdělání a výchovu svých poddaných téměř vůbec nezajímal, systém ve vzdělávání neexistoval.

Jednalo se o dobu po bitvě na Bílé hoře, kdy se školství vlivem nastávající politické situace ocitlo ve středu zájmu rekatolizačních snah. Nekompromisní boj proti nekatolickým ideologiím se promítl i do oblasti školství. To bylo v této době v péči zejména jezuitského řádu, jehož doménou bylo – dnešní terminologií řečeno – především střední a vysoké školství. Nižší vzdělávání v této době náleželo zejména řádu piaristů, františkánů či uršulinek. Tyto řády po svém příchodu na naše území již neměly moc proniknout do lokalit, kde už měli svá sídla jezuité, a tak se dlouhou dobu orientovaly zejména na vzdělávání a výchovu dětí na venkově a v menších městech.

Hodnotit působení těchto řádů na našem území v souvislosti s elementárním školstvím v době před vydáním reforem Marie Terezie není snadné. Někteří autoři uvádějí, že školství a vzdělanost byly v českých zemích v pobělohorském období v úpadku, na venkově školy téměř zanikly a lid utužením nevolnictví ztrácel zájem o vzdělání. Dokladem může být i následující citace.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 04/ červen 2016/ ročník 140)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit