Časopis Komenský

Zkušenost rozumově nadaného žáka v roli oběti školní šikany

Výzkumy zabývající se rozumově nadanými žáky jsou v současné době velmi populární a snaží se zmapovat různé vzdělávací oblasti přímo související s touto skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Koho však lze považovat za rozumově nadaného žáka?

Vlastní diagnostika rozumového nadání probíhá ve školském poradenském zařízení, a to buď v pedagogicko-psychologické poradně, nebo v případě dvojí výjimečnosti (tj. nadaných dětí s handicapem) ve speciálně pedagogickém centru. Do věku 18 let je potřebný souhlas zákonných zástupců. Neexistuje jednotná metodika, jak diagnostikovat rozumově nadaného žáka. Výběr testů je v kompetenci pedagogicko-psychologické poradny a pracovníka, který testování provádí. Nejčastěji pedagogicko-psychologické poradny vychází z psychometrického (tradičního) přístupu, kdy je nadání vnímáno jako měřitelný potenciál jedince. Ziegler a Raul analyzovali metody identifikace rozumově nadaných žáků ve výzkumech zaměřených na nadání (Ziegler & Raul, 2000). Zjistili, že se v praxi nejvíce používají inteligenční testy, např. WISC-III nebo Ravenovy standardní progresivní matice, a testy schopností, např. Comprehensive Test of Basic Skills. Kromě toho se lze v praxi setkat také se Stanford-Binetovým testem, verzí 5. Častými doplňujícími metodami mohou být motivační dotazníky, rozhovory, posuzovací škály chování, testy kreativity a divergentního myšlení, rozbory produktů činností a pozorování. Pro účely výzkumného šetření byli tedy vybráni jedinci, kteří byli diagnostikováni pedagogicko-psychologickou poradnou jako mimořádně rozumově nadaní žáci.

Od roku 2005 podle vyhlášky 73/2005 (změna na základě vyhlášky 62/2007) jsou mimořádně nadaní žáci řazeni do skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a práce s nimi vyžaduje odlišný přístup v rámci vzdělávání a výchovy na ZŠ. Ten je zmíněn ve školské legislativě i v kurikulárních dokumentech základního školství. Ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. lze najít následující vysvětlení pojmu mimořádně nadaný žák: „jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech“ (Věstník MŠMT, 2006).

Z hlediska osobnostních charakteristik jsou rozumově nadaní žáci velmi rozmanitou skupinou, pro kterou je velmi obtížné stanovit obecnou kategorizaci osobnostních vlastností či kognitivních specifických komponentů. Výzkumný trend osobnostních charakteristik má v zahraničí, a to převážně v USA, dlouholetou tradici. Není tedy divu, že řada českých výzkumníků vychází ze zahraničních autorů, překládá je a aplikuje jejich výzkumné poznatky do českého prostředí.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2016/ ročník 140)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit