Časopis Komenský

Seznámení s kvalitami německých učebnic zeměpisu Terra

Učebnice představují jeden z nejstarších edukačních prostředků, který je však i v současnosti neodmyslitelnou součástí výuky na všech stupních a typech škol. Někdy jsou proto považovány za „ochránkyně“ pojetí vzdělávání převažujícího v určité době (Heynemann, 2006, s. 37). Učitelé v praxi se ale často musejí rozhodovat, jak z dostupné nabídky učebnic vybrat tu „nejvhodnější“ či jak učebnice používat inovativně, aby ve výuce využili jejich potenciál. Předpokladem je jim přitom především porozumění vlastnostem učebnic. Vedle osobních zkušeností s domácími učebnicemi pro ně proto může být cenné i nahlédnutí do zahraničí, kde je ke koncipování učebnic přistupováno osobitým způsobem.

Má-li však být setkání se zahraničními učebnicemi podnětné, musí probíhat na základě konkrétního vyučovacího předmětu. V článku se proto zaměřujeme na učebnice zeměpisu Terra Geographie z německého nakladatelství Klett. Rádi bychom tak učitelům zprostředkovali zkušenost, kterou mohou zúročit jako inspiraci při výběru a zapojování učebnic do přípravy a realizace vlastní výuky. Z nabídky nakladatelství Klett se zaměřujeme na dvě učebnice, jež jsou určeny pro základní školy a nižší ročníky gymnázií poskytující tzv. všeobecné vzdělávání. První učebnice je určena pro pátý a šestý ročník školní docházky (Terra Geographie 5/6), zatímco druhá je pro ročník sedmý a osmý (Terra Geographie 7/8).

Jakým dojmem německé učebnice působí?

Učitelé potenciální učebnici hodnotí obvykle na základě kritérií, která jsou pro ně osobně důležitá. Obvykle si tak nejdříve všímají přehlednosti a grafické názornosti, obtížnosti výkladového textu či přiléhavosti vzdělávacího obsahu (Knecht & Weinhofer, 2006, s. 11). Učebnice Terra si v tomto ohledu vedou srovnatelně s učebnicemi českými. Jejich struktura je dělena do obecnějších tematických celků (např. Naše Země) a dále na dílčí kapitoly týkající se určité problematiky (např. Větry jako hybatelé zemského systému). Ve srovnání s českými učebnicemi však německé učebnice působí ukázněnějším dojmem, pokud jde o vzájemné uspořádání hlavních složek. Nejvíce patrné je to u grafické úpravy (textová složka) a výběru obrázků (obrazová složka). Tematické celky i kapitoly jsou odlišeny intuitivním systémem barev, který ukazuje, kde v učebnici se žák právě nachází. Je to výhodou nejen z hlediska vnímané obtížnosti učebnice, ale také při učebních aktivitách, které tak mohou být soustředěné a zároveň přirozené.

U německých učebnic je však důraz kladen i na praktičnost. Například v závěru každého tematického celku je k dispozici soubor obecně zeměpisných map, který umožňuje procvičování orientace v daném regionu. Práce žáků ve výuce potom není natolik závislá na „nepřeberném“ množství zeměpisných pomůcek (např. atlasů). Neotřelou vlastností německých učebnic jsou i „tipy“, které po stranách kapitol odkazují k dalším studijním pramenům (např. k webovým stránkám a on-line databázím). Motivují žáky k vyhledávání rozšiřujících informací a zároveň napomáhají při individualizaci práce s učebnicí.

Celý text výzkumu naleznete v časopise Komenský (číslo 04/ červen 2015/ ročník 139)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit