Časopis Komenský

Máma je doma, doma u mimina aneb Gender ve škole

Jedeme do lesa
Táta má kolo. Nasedá.
Já mám taky kolo, ale malé.
Máma má kolo, ale je doma. Doma u mimina.
„Táto, kam se jede?“
„Kam asi, Toníku? Do lesa.“
„Táto jedu! To je let!“ Jedu jako pán.

Právě jste si přečetli básničku o tom, jak táta se synem jedou na výlet. Básnička se nachází v jednom ze slabikářů určených pro první třídu a má sloužit, stejně jako jiné texty ve slabikáři, v první řadě k procvičování čtení. Pozornějším čtenářkám a čtenářům jistě neuniklo, že básnička není zdaleka jen o výletu do lesa. Děti se můžou z básničky dozvědět mnohem víc. Například to, že jezdit na kole je prima. Že je správné, když děti s rodiči vyrážejí do přírody. A také to, že když jedete rychle, jedete s větrem o závod, doslova letíte, tak jedete jako PÁN. Kromě lekce čtení je takováto básnička taky lekcí genderovou, skrze kterou se děti učí očekáváním spojeným s tím, zda jsou chlapcem nebo dívkou, budoucím mužem nebo ženou. Učí se, že zatímco kluk s tátou letí s větrem o závod a cítí se jako „pán“ (slovo pán zde odkazuje spíše k významu „vládce“ než jako „muž“), mámě je kolo na nic, protože je u mimina.

Je samozřejmé, že přečtení takovéto jedné básničky neznamená, že děti internalizují představu o mužích, kteří „jsou na koni“ a mají všechny předpoklady stát se pány (pány situace, pány tvorstva) a o ženách, kterým nezbývá nic jiného než sedět doma a čekat na své pány. Nicméně když se podíváme na výukové materiály, se kterými děti ve škole pracují, vidíme, že se podobný vzorec velice často opakuje. Například jednou učebnicí matematiky provádí děti trojice vrstevníků – dva chlapci a dívka. Dívka obvykle ničemu nerozumí a je na chlapcích, aby jí vše vysvětlili. Takováto konstelace je dalším dílkem genderové skládačky. Příběhy vytrvale opakují podobná genderová klišé, jaká jsme viděli v úvodní básničce.

Celý text výzkumu naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2015/ ročník 139) 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit