Časopis Komenský

Digitální třída, ve které učitel nerezignuje na rozvoj klíčových kompetencí žáků a dbá principů individualizované a diferencované výuky. Tak by se také dala charakterizovat 4. třída, ve které na Základní škole Botanická v Brně učí Martina Štikarovská, jejíž výuku matematiky jsem měla možnost navštívit a vidět žáky i jí při využití metody Collaborative class [1]v hnízdech. Jde o skupinovou metodu, která využívá digitální technologie v učení žáků. Co se tedy děje ve třídě, když děti pracují v digitálních hnízdech?

Přemýšleli jste někdy o tom, zda je možné zapojit děti z českých, moravských a slovenských škol do přímé mezinárodní terénní ochrany ohrožených druhů zvířat a do protipytláckých aktivit ve světě? Díky výchovně-vzdělávacímu projektu Nejbohatší ekosystémy planety Země (NEPZ) to možné je.

Touto reportáží bychom rádi oslovili vás, ředitele škol a učitele, kteří hledáte zajímavé, a hlavně smysluplné dlouhodobé environmentální výchovně-vzdělávací programy pro své žáky. Naši lektoři přijíždějí s kvalitně zpracovanými programy přímo do škol, aby zde seznámili posluchače s jednotlivými ekosystémy planety Země, s jejich významem, s ohrožením a ochranou. Máme pokrytí po celé České republice a zapojeny jsou i školy na Slovensku. Především se ale můžete zapojit do reálných protipytláckých aktivit a poskytnout partnerskou fotopast pro přímý výkon hlídek v deštném pralese na Sumatře. Každého půl roku získáte ze své fotopasti záběry a můžete se společně s námi podílet na ochraně nejohroženějších druhů zvířat, včetně tygra sumaterského. Vaše záběry budou využity pro ochranu zvířat před pytláctvím, pro mezinárodní výchovně-vzdělávací účely a k propagaci spolupráce na ochraně divoké přírody.

 Je odpoledne, únor 2017 a aula Pedagogické fakulty v Brně se postupně plní lidmi, které spojuje účast v projektu Eduforum.[1] Jde o první společné setkání realizačního týmu a účastníků projektu, učitelů základních a středních škol a jejich ředitelů, jehož cílem je blíže se seznámit s cíli projektu, s naplánovanými aktivitami a položit pevný základ budoucí spolupráci, která by měla probíhat až do prosince 2019.

Zdaleka však nejde o největší setkání, tím bývá tzv. hromadné setkání, které je naplánováno vždy na přelom srpna a září, v každém roce realizace projektu (2017, 2018 a 2019). To letošní se konalo ve Valči na samém konci srpna. Hromadné setkání účastníků s pracovníky projektu, včetně obou partnerů projektu[2] přilákalo bezmála dvě sta dvacet pedagogů základních, středních i vysokých a nastartovalo slibnou tradici společné mezioborové spolupráce, která může fungovat, když se její aktéři i díky vzájemnému sdílení uvolí ke konstruktivnímu mezioborovému dialogu, jehož společným jmenovatelem je zkvalitnění výuky předmětů rozvíjejících témata přírodních věd a předmětů odborných vyučovaných na středních odborných školách.

Eduforum směřuje především k rozvoji učitelských kompetencí v oblasti přírodních věd a odborného vzdělávání a dále do oblasti mezioborového propojování, tedy vytváření oborových i mezioborových společenství praxe a síťování škol, které podpoří spolupráci učitelů ZŠ a SŠ v rámci didaktiky přírodovědných a odborných předmětů. Klíčové je vytváření příležitostí pro spolupráci napříč obory a v pestrých týmech složených z učitelů přírodních věd na základních školách, učitelů odborných předmětů na středních školách, lektorů vzdělávacích kurzů z přírodních věd a vysokoškolských učitelů přírodních věd, ale také z pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky.

Takové společenství praxe, které zve k odborné diskusi, vytváří příležitost pro rozvoj odborných dovedností a znalostí a nabízí aktivity kultivující reflexi praxe, můžeme vnímat jako základ pro profesní učící se komunitu, kterou tvoří pravidelně se potkávající, spolupracující učitelé, akcentující kolegiální kulturu ve škole. Cílem setkávání je v případě Edufora nejen zlepšování vlastního profesního učení, ale i učení žáků a studentů, tedy dopad na kvalitu výuky. To se líbí vedení škol, které se do projektu zapojují nejen v roli účastníků vzdělávacích seminářů, ale také jako aktivní přispěvatelé v diskusi k profesnímu portfoliu učitelů. V diskusi, která směřuje jak k nastavení smysluplného vedení profesního portfolia samotnými učiteli, tak k jeho vytěžené v dlouhodobém plánování a monitorování profesního rozvoje učitele v součinnosti s vedením školy. Profesní portfolio podpořených učitelů je jedním z výstupů, které si účastníci z projektu odnášejí, společně s novými kontakty, znalostmi i zkušenostmi, inspiracemi z návštěv kolegů v jejich školách apod.

Jak tedy probíhalo vytváření společenství praxe na „hromadném setkání“ ve Valči? Následující text se snaží vystihnout atmosféru setkání.

Společné zahájení proběhlo 29. srpna 2017 ve velkém sále hotelu Valeč. Úvodní slovo pronesla manažerka projektu doc. Svatoňová, která všechny přivítala a popřála hodně „vzdělávacích“ zážitků. Hned v úvodním jednání se ukázala dobrá volba místa konání s ohledem na počet přítomných účastníků.

 

Povolání učitele je práce zajímavá, ale mnohdy také ubíjející. Problémy s kázní, stálé opakování stejného učiva a složitá administrativa mohou způsobit, že učitel dojde k syndromu vyhoření. Kde tedy získat další motivaci a nabrat nový vítr do plachet nejen sobě, ale i žákům? Jednou z možností je zapojit se do různých mezinárodních projektů. Projekty takového rozsahu natolik rozšíří vaši náplň práce, že nebudete mít pocit stereotypu. Kromě toho se zvedne prestiž vaší školy a rodiče ocení, že takové akce pro žáky chystáte. Toho využila i naše škola, Základní škola Šafaříkova ve Valašském Meziříčí.

Cílem článku je ukázat učitelům základních škol, jakým způsobem může mezinárodní projekt pozitivně obohatit běžnou školní výuku, ale i celkový život učitele, žáků a prostředí školy. Článek bych chtěl poskytnout čtenářům rady pro práci na podobném projektu, které jsou založeny na našich několikaletých zkušenostech se spoluprací se zahraničními školami. Seznámí čtenáře s tím, jak by se sami mohli do podobného projektu zapojit a co takové zapojení obnáší, od nalezení partnera až po konkrétní realizaci.