Časopis Komenský

 

Povolání učitele je práce zajímavá, ale mnohdy také ubíjející. Problémy s kázní, stálé opakování stejného učiva a složitá administrativa mohou způsobit, že učitel dojde k syndromu vyhoření. Kde tedy získat další motivaci a nabrat nový vítr do plachet nejen sobě, ale i žákům? Jednou z možností je zapojit se do různých mezinárodních projektů. Projekty takového rozsahu natolik rozšíří vaši náplň práce, že nebudete mít pocit stereotypu. Kromě toho se zvedne prestiž vaší školy a rodiče ocení, že takové akce pro žáky chystáte. Toho využila i naše škola, Základní škola Šafaříkova ve Valašském Meziříčí.

Cílem článku je ukázat učitelům základních škol, jakým způsobem může mezinárodní projekt pozitivně obohatit běžnou školní výuku, ale i celkový život učitele, žáků a prostředí školy. Článek bych chtěl poskytnout čtenářům rady pro práci na podobném projektu, které jsou založeny na našich několikaletých zkušenostech se spoluprací se zahraničními školami. Seznámí čtenáře s tím, jak by se sami mohli do podobného projektu zapojit a co takové zapojení obnáší, od nalezení partnera až po konkrétní realizaci.

 

Mezinárodní spolupráce škol v programu Erasmus+[1]

Nejznámější program, který umožňuje mezinárodní spolupráci mezi školami, je v současné době Erasmus+, vzdělávací program Evropské unie na období 2014–2020, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu, mládeže a neformálního vzdělávání. Je nástupcem Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci a dalších.[2] V programu Erasmus+ došlo ke sjednocení dříve roztříštěného systému podpory vzdělávání, jako byl například program Erasmus pro vysokoškolské studenty nebo Comenius pro základní a střední školy. Současný program klade důraz na inovace, reformy, podnikatelské schopnosti, podporu zaměstnanosti a klíčových dovedností, diseminaci výsledků projektu, evropské hodnoty atd.  Naše škola se pustila do tzv. klíčové akce 2 (KA2), která je zaměřena na spolupráci mezi školami.

 

Jak začít: nalezení partnera

Pokud zvažujete zapojení se do podobného projektu, zásadní věcí se stává nalezení partnerské zahraniční školy. Ideální je, pokud již na nějaké škole kontakty máte. Dopisují si vaši žáci v rámci výuky cizích jazyků se žáky ze zahraničí? Má vaše město svou oficiální zahraniční partnerskou školu? Nebo žijí v zahraničí vaši známí a mohou vám takový kontakt zprostředkovat? Potom jste na dobré cestě k založení projektu v programu Erasmus+.

Výborným portálem pro nalezení partnera je portál eTwinning[3].  Další možností jsou mezinárodní kontaktní semináře.[4]

Díky portálu eTwinning jsme našli svoje partnery i my. Po absolvování malého projektu[5] v rámci Evropského dne jazyků nás oslovila finská škola Alakylän koulu[6], z okrajové části města Oulu, největšího města v severním Finsku, s dotazem, zda bychom se nechtěli účastnit projektu Comenius (předchůdce dnešního programu Erasmus+).  Vidina cestování do Finska byla velmi lákavá. Kladně odpověděla také naše druhá současná partnerská škola, chorvatská základní škola z Veliké Ludiny (malá vesnice asi 50 km od Záhřebu). Na základě naší zkušenosti bych nedoporučila mít příliš velký počet partnerů v projektu. Komunikace mezi více partnery není nemožná, ale často zbytečně složitá a zdlouhavá.

 

Přípravná návštěva a vyplnění přihlášky

V projektu Comenius bylo dříve možné zažádat si o grant na tzv. přípravnou návštěvu, na které jsme v koordinátorském Finsku projekt podrobně naplánovali.  Sny o sledování polární záře s našimi žáky se nám ale brzy rozplynuly. Jak se ukázalo, náš projekt nebyl dostatečně zajímavý a inovativní na to, aby dostal grant. Čekalo nás druhé kolo. A tady si dovolím poznamenat, že trpělivost a houževnatost je opravdu na místě. O projekty Erasmus+ je mezi školami velký zájem a je možné, že se klidně několik let za sebou ocitnete „pod čarou“ mezi náhradníky. Je důležité žádost další rok přepracovat podle připomínek a podat ji znovu.

Erasmus+ nenabízí grant na přípravnou návštěvu. Máte tedy dvě možnosti. Buď se dokážete na všem domluvit elektronickou formou, nebo vaše škola zaplatí náklady na cestu do koordinátorské země, kterou je vhodné, vzhledem k jarní uzávěrce, uspořádat už na podzim. Naše škola se rozhodla pro druhou možnost a investice se mnohonásobně vyplatila. Sešli jsme se v Chorvatsku, protože koordinátorem se stala tamější škola. Zde jsme začali vyplňovat novou, ve finále asi šedesáti stránkovou žádost.[7]

 

Témata a aktivity projektu

Po třech letech spolupráce jsme se na podzim roku 2014 pustili s Finy a Chorvaty do samotného projektu nesoucího název Czech it out, be Croative and Finnish ahead (Koukni na to, buď kreativní a skonči s náskokem). Doufali jsme, že už sám název by mohl posuzovatele v Národní agentuře pro evropské vzdělávací projekty (NAEP) zaujmout, protože je založen na slovní hříčce spojené s názvy našich zemí. Tříletý projekt byl každý rok zaměřen na jiné téma. První rok jsme věnovali architektuře. Žáci vytvářeli dřevěné modely tradičních domků, u nás klasické koliby či roubenky. Druhý rok jsme se zaměřili na tradiční kuchyni a pracovali jsme na elektronické kuchařce.[8] V té najdete nejen texty českých, finských a chorvatských receptů ve všech zúčastněných jazycích a v angličtině, ale také videorecepty, které byly zatím asi největším oříškem. Tématem letošního, třetího a posledního projektového roku je hudba. Žáci se budou učit tři mezinárodní písně ve čtyřech jazycích – v angličtině a v jazycích našich zemí. Rovněž budou pracovat na malých hudebních projektech o známých zpěvácích, skupinách, lidové hudbě nebo třeba o národní hymně. Ptáte se, jak spolu souvisí architektura, vaření a hudba? Sjednocujícím tématem projektu je myšlenka sepsání imaginárního podnikatelského záměru na založení česko-finsko-chorvatské restaurace, která bude mít tedy tradiční architektonické prvky těchto zemí, budou se v ní vařit tradiční pokrmy z naší kuchařky a jako doprovodný program bude česká, finská a chorvatská hudba. Téma podnikání je totiž nedílným prvkem projektu. Znalosti o podnikání se snažíme žákům předat hlavně praktickou formou spolupráce s místními firmami, které nás rovněž v projektu materiálně a finančně podporují, a my jim za to poskytujeme reklamu na našich výrobcích či plakátech.

 

Sestavení týmu učitelů

Práci na projektu v žádném případě nezvládne jeden člověk. Důležité je dobře sestavit svoje projektové týmy. Je vhodné, aby vedoucí projektu ‒ školní koordinátor ‒ byl angličtinář nebo angličtinu ovládal na dobré úrovni, protože už od vyplňování přihlášky se s ní bude potýkat. Dále budete ve svém učitelském týmu potřebovat někoho zdatného v oblasti ICT, kdo bude řešit např. webové stránky, videa, technické problémy apod. V týmu se hodí i jedna osoba jakožto fotograf, který se bude každé akce účastnit a vše dokumentovat, a také někdo, kdo se bude podrobněji věnovat rozpočtu, cestovním příkazům a jiným položkám administrativní stránky projektu. Více práce bude mít i školní ekonomka s množstvím různých faktur a účtováním. Poté záleží na tom, čeho se váš projekt týká. Já jsem si vzala k ruce učitele vaření a hudební výchovy a úlohu dílen v prvním roce zvládl technicky zdatný kolega. Není však vhodné mít tým učitelů příliš velký, protože každý, kdo na projektu bude pracovat, bude chtít i někam vycestovat, ale na všechny se ve velkém týmu prostě nedostane,

 

Sestavení týmu žáků

Složitější je vybrat žáky, kteří se budou projektu účastnit. Naší škole se osvědčil následující model. Na začátku projektu všichni jazykáři vytipovali libovolné množství vhodných žáků z 6. a 7. tříd, o kterých si mysleli, že by se projektu mohli účastnit a měli na něj čas. Z nich jsme postupně losovali. Nejprve se vracelo mnoho zamítavých odpovědí (časové důvody, neschopnost ubytovat hosty, strach rodičů nechat dítě cestovat atd.). Mnohdy byl nezájem na straně žáka, ovšem zákaz ze strany rodičů byl pro některé děti zajisté zklamáním. Nabídli jsme i možnost práce na projektu bez vycestování, ale motivace žáků je potom velmi malá. Objevili se žáci, kteří o účast v projektu sami požádali, ale ne všichni mohli být do losování zařazeni. Po delší snaze se nám sešlo asi osmnáct kladných odpovědí. Jaká kritéria museli tito žáci splňovat? Předně ucházející úroveň anglického jazyka, bezproblémové chování, spolehlivost a rovněž setrvání na naší škole celé tři roky. Zároveň se žáci museli zavázat ke dvěma úkolům: ten, kdo vycestuje do zahraničí, bude pracovat na projektu po celou dobu tří let a v posledním roce také ubytuje zahraniční žáky. V prvním roce projektu jsme museli dva žáky dokonce vyřadit z důvodu neplnění úkolů a nevhodného chování. Je třeba všechna práva a povinnosti pečlivě sepsat a nechat podepsat rodiči. Projektové aktivity probíhaly různými způsoby. Před vyučováním, v sedm hodin ráno, probíhal například nácvik písní, odpoledne po výuce vaření a o velkých přestávkách jsme řešili organizační záležitosti. Některé úkoly jsme zadávali i přes sociální sítě nebo emaily.

 

Diseminace neboli šíření výsledků projektu

Diseminace neboli šíření povědomí o projektu mezi veřejnost je jednou z položek, na kterou Evropská unie klade velký důraz. To, co v žádosti slíbíte, je závazné. Projekt je protkán množstvím úkolů spojených s jeho propagací. Musíme psát články do místního tisku, na web školy i projektu, vést eTwinningový projekt, informovat kolegy ve škole, ředitele jiných škol, veřejnost skrze jarmark nebo nástěnku ve škole, tvořit propagační předměty jako kalendáře nebo pohlednice, na projektové akce si zvát média a zastupitele města či kraje, nebo dokonce i velvyslance. Naše přípravná návštěva v Chorvatsku v roce 2013 totiž vzbudila pozornost natolik, že pozvání na tuto akci přijal i tehdejší český velvyslanec pan Martin Košatka i finský velvyslanec pan Timo Rajakangas.

 

Mezinárodní projektová setkání učitelů

A teď se možná ptáte, co z toho všeho budu mít? Nejdůležitější položkou celého projektu jsou vzájemná setkání. Cestování je ta nejpříjemnější část práce. Na začátku každého školního roku se v jedné ze tří zemí koná mezinárodní projektové setkání pro učitele, které je zaměřeno na podrobné plánování nadcházejícího školního roku. V rámci těchto setkání budete mít možnost seznámit se blíže s jinými školskými systémy a pravděpodobně vám dovolí nahlédnout i do vyučovacích hodin. Nás samozřejmě nejvíce zajímaly taje úspěchu finského školství. Můžeme jim jen závidět chování jejich dětí, samostatnost, pořádnost nebo třeba propracovanost učebnic. Zato chorvatskému školskému systému nezávidíme ještě více „papírování“, než ke kterému jsme nuceni my v České republice.

Mezinárodní vzdělávací aktivity pro žáky

A konečně se na řadu dostávají ti, pro které to vlastně všechno děláme. Naši žáci. Každý rok se konalo jedno týdenní setkání, tzv. mezinárodní vzdělávací aktivity, které mělo vždy obdobný průběh: žáci byli na workshopy rozděleni do tří skupin a postupně každá skupinka absolvovala všechny workshopy. V Chorvatsku si patnáct našich žáků vyzkoušelo práci na místní zahrádce, tvorbu domácí měsíčkové masti či skládání modelu tradičního chorvatského domku (tzv. trijem, viz obrázek 1). Ve Finsku se osmnáct českých žáků věnovalo převážně vaření finských jídel. Nás čeká organizace závěrečného setkání, kdy v květnu 2017 přijedou chorvatští i finští učitelé i žáci. Budeme pořádat hudebně taneční workshopy a vše vyvrcholí velkým představením v sále Zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí.

 

Nedílnou součástí setkání s žáky jsou i výlety po okolí. Žáci se podívali do chorvatského Záhřebu nebo na Plitvická jezera, ve Finsku se uprostřed dubna prošli na sněžnicích po metrové vrstvě sněhu v národním parku Syöte nebo po hladině zamrzlého moře. O žáky bylo v rodinách i při workshopech natolik postaráno, že náš skutečný dozor přišel na řadu pouze na společných výletech a po cestě tam a zpět. Náročnost hlídání žáků v zahraničí není tedy ničím, co by mělo učitele od projektu odradit. Zvládnout se dá i cestování letadlem.

 

Co vše nám práce na projektu přinesla?

Náš projekt jde pomalu do finále a člověk začíná bilancovat. Stálo to za tu práci? Přihlásili bychom se znovu? Projekt se na dlouhou dobu stane součástí vašeho života, protože se svými „erasmáky“ nebo samotnou prací trávíte mnoho času.

Erasmus+ rozšíří obzory nejen vašim žákům, ale i učitelům. Dnes již nedokážu jít po Valašsku bez toho, aniž bych sledovala, jakým způsobem jsou spojeny trámy dřevěnic. Rovněž se posunete na jinou úroveň v oblasti ICT – absolvujete různé webináře (online semináře), videokonference, zpracováváte fotky a videa. Zjistíte, že pomalu, krok za krokem se dá zvládnout každý úkol. Práce na projektu vám zlepší organizační schopnosti a naučíte se plánovat a zařizovat nejrozmanitější záležitosti. Pokud si dobře rozplánujete rozpočet, budete si moci na základě dohody o provedení práce svůj čas strávený prací na projektu i nechat z grantu zaplatit.

 

Díky časté komunikaci v anglickém jazyce se všem zlepšily komunikační dovednosti. Zároveň jsme získali motivaci naučit se alespoň trochu další evropské jazyky. Ty můžeme nadále uplatňovat a rozvíjet ať už při osobních návštěvách, nebo třeba na facebooku ve zprávách našich nových přátel.

Největší přínos projektu však vidíme v samotném cestování do zahraničí a poznání jiných kultur. Žáci v hostitelských rodinách zažili na vlastní kůži, jak se žije v typické chorvatské nebo finské rodině, a i my učitelé jsme měli příležitost nahlédnout do soukromí a životního stylu našich zahraničních kolegů. Při cestování se nejedná pouze o přínos ve smyslu vzdělávání nebo zkušeností, ale i osobní přínos ve formě mnoha zážitků, dobré zábavy a nezapomenutelných dobrodružství. Zájezd do chorvatské školy jsem osobně vnímala jako nejlepší dovolenou za dlouhá léta. Ale dovolenou zaslouženou, vykoupenou letitou prací na projektu.

 

Mezinárodní projekt jako základ vzniku nových přátelství

Motivací do další práce nám jsou i ohlasy žáků, které se objevily jednak v evaluačních dotaznících, jednak v referátech, které žáci posléze vypracovali. Když čtete podobné reakce, víte, že vaše práce nebyla zbytečná: Byl to nejlepší týden v mém životě. Jsem strašně ráda, že jsem se mohla zúčastnit projektu a potkat se s tak úžasnými lidmi. Ještě jednou bych chtěla poděkovat všem paním učitelkám a panům učitelům, že dohodli a zařídili tak úžasný projekt. Moc za mě a i za všechny děkuju. Doufám, že se s těma lidma z Chorvatska a Finska ještě někdy uvidím, protože je mám všechny strašně moc ráda. Děkuju za vše!!! Možná si nikdo z nás nedokáže představit, co takový pobyt ve finské rodině se spoustou dětí znamená například pro žákyni, která je jedináček a nějaká ta spřízněná duše jí chybí. Mnozí žáci zde našli nejen své nové „bratry a sestry“, ale našli zde kamarády na zbytek života. Stále spolu udržují kontakty přes sociální sítě a někteří se již začali navštěvovat o prázdninách. Dobré přátele jsme samozřejmě našli i my, učitelé.  A to je to, co já osobně považuji za největší přínos projektu. Vznik mnoha velkých přátelství napříč celou Evropou a přirozené zbourání bariér v komunikaci v cizím jazyce.

 

Tabulka 1

Desatero kroků pro přípravu a realizaci projektu

 

Fáze projektu

Co je k nim potřeba

1. Sehnání partnerských škol

Osobní kontakt

eTwinning

Kontaktní semináře

2. Sepsání žádosti o grant

Přípravná setkání

Emailová komunikace

Videokonference

3. Zahájení spolupráce s místními firmami

Materiální podpora

Finanční podpora

Jiná podpora dle zaměření projektu

Reklama pro firmu

4. Sestavení učitelského týmu, pravidelné meetingy

Angličtinář/jazykář

Specialista na ICT

Finanční manažer

Fotograf

Školní ekonomka

Oboroví učitelé dle zaměření projektu

5. Sestavení žákovského týmu, společná práce na projektu a cestování

Ranní výuka

Odpolední výuka

Schůzky o přestávkách

Úkoly a komunikace formou emailů i přes sociální sítě

6. Rozplánování rozpočtu projektu

 

Mezinárodní projektová setkání (kolik učitelů může vycestovat)

Mezinárodní vzdělávací aktivity (učitelé i žáci)

Administrativa a organizace projektu (materiály na aktivity, organizace setkání doma, diseminace projektu atd.)

7. Pravidelné srovnávání aktivit zapsaných v žádosti s realitou

Kontrola, zda je vše splněno

8. Pravidelná kontrola rozpočtu

Vědět v každém okamžiku, jaký je zůstatek peněz na účtu

9. Zálohování a uchování všech dokumentů a dokladů

Doklady o nákupech, faktury

Články – informování veřejnosti v médiích

Fotodokumentace

Výstupy projektu

Dokumenty s podpisy rodičů nebo žáků

10. Stálé udržování kontaktů s partnery (email)

Rychlá komunikace při řešení problémů

 

 

 

Mgr. Hana Břoušková vystudovala obor Učitelství anglického a německého jazyka pro 2. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po ukončení studií v roce 2008 nastoupila jako učitelka těchto dvou jazyků na Základní školu Šafaříkova ve Valašském Meziříčí, kde dodnes učí na 1. i 2. stupni. Ve své praxi se věnuje různým jazykovým projektům či zahraničním zájezdům pro žáky a od roku 2014 vede mezinárodní projekt Erasmus +.

 

 

[1]Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

[2] http://www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/.

[3] https://www.etwinning.net/cz/pub/index.htm.

[4] http://www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/kontaktni-seminare/.

[5] Projekt spočíval v zasílání klasických pohlednic s pozdravem v angličtině i rodném jazyce do mnoha zúčastněných evropských zemí.

[6] Koulu znamená ve finštině škola.

[7]Na stránkách http://www.naerasmusplus.cz/cz/ naleznete veškeré rady a postupy k podání žádosti krok za krokem včetně příručky k projektu.

[8] http://www.zssafarikova.cz/?p=2323.