Časopis Komenský

Je-li neboli správně?

 

Pokud bych sestavovala žebříček častých chyb, které nacházím v nejrůznějších textech, do první desítky bych určitě zařadila psaní spojku -li.

Spojka -li se připojuje ke slovesu většinou stojícímu na začátku věty a

k tomuto spojení je vždy nutný spojovník: Bude-li pršet, nikam nepůjdu. Píšu-li rychle, píšu nečitelně. Jedná se o spojku podřadicí, věty proto oddělujeme čárkou.

Pokud je spojka -li pouze součástí složené spojky, spojovník nikdy nepíšeme: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli: Cvik je velmi prospěšný, pakliže je prováděn správně. Na dovolené chce raději poznávat historii nežli zboží v regálech.

Spojky neboli a čili vždy vyjadřují totožnost a nepíšeme před nimi čárku: Šli jsme po modré značce na Horní hrad neboli Hauenštejn. Je zde pět kompletních formací čili patnáct útočníků a deset obránců.

Za zmínku také stojí, že příslovce odkudkoli, kamkoli, kdykoli, ..., zájmena cokoli, kdokoli, …, spojka ačkoli nebo částice nikoli nejsou tvořeny spojkou -li, ale připojením částice -koli. V těchto spojeních nikdy spojovník nepoužíváme. Ve starších dobách se k částici -koli připojovalo ještě -věk →-kolivěk: nikolivěk, ačkolivěk, ... Tyto tvary najdeme pouze ve starších textech. V současné češtině

z tohoto spojení používáme už jen -v → -koliv: nikoliv, ačkoliv. Varianty zakončení na -koli i -koliv jsou rovnocenné: K datům na internetu můžeme přistupovat odkudkoli. Soubor může kdokoliv a kdykoliv použít. Pro používání variantních tvarů však platí pravidlo, že v jednom textu používáme pouze jednu variantu. Musíte si tedy vybrat, zdali s -v, nebo bez -v.

 

Mgr. Hana Žižková

katedra českého jazyka a literatury

Pedagogická fakulta MU