Časopis Komenský

Definovanie nového výchovnovzdelávacieho ideálu v Poľsku sa objavilo po politickej transformácii v 90-tych rokoch 20. storočia. Jednou z jeho dôležitých hodnôt je patriotizmus, vlastenectvo. Moderná škola v reakcii na krízu súčasnej spoločnosti vyžaduje moderný prístup k vlasteneckej výchove, čo je jednou z jej úloh.

Čo je to patriotizmus? Koho môžeme označiť za patriota? Podľa Slovníka poľského jazyka (2016) je to „...človek milujúci svoju vlasť, otčinu, ochotný prinášať za ňu obete.” Slovo „patriotizmus” pochádza z gréckeho slova „patriotes” čo znamená krajan. „Patrios” – ten kto pochádza od toho istého otca, „pater” znamená otec. A tak patriot je ten, kto je emocionálne prepojený s rodákmi, krajanmi, kto sa stará o dobro a zveľaďovanie svojej vlasti, otčiny. Byť súčasťou národného spoločenstva, patriť k národu je pre človeka pri hľadaní a nachádzaní vlastnej identity mimoriadne  dôležité.

Je veľa spôsobov, ktorými môžeme prejavovať svoj patriotizmus, vďaka ktorému sa hlásime k svojej vlasti a konáme pre jej dobro. Patriot je napríklad ten, kto pozná históriu, kultúru a národné tradície. Zaujíma ho jednak budúcnosť krajiny, ale tiež jej aktuálna, súčasná prosperita a rast – zodpovedne vykonáva prácu vo svojom odbore, chápe význam a hodnotu svojej práce pre všetkých krajanov, aktívne sa podieľa na spoločenskom živote, dokáže zodpovedne posúdiť realitu, je schopný sebareflexie a reflexie, zodpovedne sa stará o svoju rodinu a k výchove svojich detí pristupuje tak, aby sa dokázali začleniť do spoločnosti a stali sa v dospelosti jej plnohodnotnými členmi.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

V souvislosti se současným trendem k inkluzi se učitelé na běžných školách mohou stále častěji setkat s integrovanými žáky se ztrátou sluchu. Vzdělávání žáků se ztrátou sluchu s sebou přináší mnohá specifika, a to především v oblasti rozvoje mluvených jazyků. Učitelé, kteří nemají zázemí ve speciálně-pedagogickém vzdělání, jsou tak postaveni před zcela novou situaci. V souvislosti se sluchovým postižením existuje navíc řada nesprávných představ týkajících se vzdělávání, komu-nikace či schopností, které vycházejí z nedostatku informací či ze zobecnění limitovaných osobních zkušeností.

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout (především) učitelům cizích jazyků informace a podněty vycházející z výzkumných zjištění v oblastech surdopedie, psycholingvistiky či teorie osvojování cizích jazyků. V první části krátce představíme problematiku sluchového postižení. V následujících kapitolách pak upozorníme na některé zákonitosti či zapeklitosti, se kterými se učitel(ka) cizího jazyka může setkat při výuce žáka se sluchovým postižením z pohledu individuálních odlišností v učení se cizím jazykům.

 Přestože se mnohé problémy v oblasti gramotnosti a jazykového rozvoje vyskytují téměř u všech osob se ztrátou sluchu bez ohledu na její míru, včetně uživatelů kochleárního implantátu (Marschark et al., 2012), nejvýrazněji se projevují u jedinců s úplnou či těžkou ztrátou sluchu. Na tuto skupinu se také nejčastěji zaměřuje výzkum. Z těchto důvodů se také tento příspěvek zabývá především situací neslyšících žáků a žáků s těžkou ztrátou sluchu.

 

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

V časopise Komenský[1] jsme uvedli, že tablet bez aplikací je jako „tělo bez duše“. Článek plynule navazuje na zmíněnou metaforu, neboť cílem předkládaného příspěvku je nabídnout (nejen) učitelům seznam výukových aplikací, které jsme měli možnost vyzkoušet v rámci volitelného předmětu tablety ve výuce ZŠna Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Testování aplikací se zúčastnilo šest studentů PdF MU (jeden student druhého ročníku a pět studentů třetího ročníku).  Na základě recenzí mohou učitelé dle vlastního uvážení aplikace použít ve výuce. Čtenářům nabízíme recenze šesti aplikací

Jak a kde jsme výukové aplikace vybírali

Je obecně známo, že tablety v českém školství obsahují operační systém Android, iOS či Windows. Přiznáváme, že námi recenzované aplikace jsou určeny pro tablety s operačním systémem iOS. Vysvětlení je snadné. Jeden z úspěšně realizovaných projektů PdF MU nám umožnil zakoupit 12 kusů tabletů typu Apple iPad AIR. Prezentovaný text je výstupem volitelného předmětu[1] na PdF MU. Studenti PdF MU v průběhu jednoho semestru stahovali, zkoušeli a mazali aplikace napříč celým spektrem aprobací. Uvedli jsme,[2]  že aplikace pro zařízení iOS nakupujeme, resp. stahujeme v obchodě známým též jako App Store[3]. V App Store studenti nejdříve hledali aplikace dle vlastního studijního oboru. Pokud bylo nalezení takovéto aplikace nemožné nebo neodpovídalo našim kritériím (viz dále), bylo studentům povoleno pracovat s aplikací jiné aprobace. Každý student vypracoval jednu recenzi jedné aplikace. Provedl podrobný zápis a následně se k vybrané aplikaci vyjádřil (stručněji) ještě celý kolektiv v čele s vyučujícím předmětu.

Recenzovat aplikace pro tablety není totéž jako recenzovat knihu. Zatímco návodů Jak recenzovat publikaci je na internetu a v odborné literatuře celá řada, návod na recenzování aplikací nebyl nalezen. To nás dovedlo k vypracování vlastních kritérií, které si nyní stručně popíšeme.


[1]předmět tablety ve výuce ZŠ.

[2]Časopis Komenský, číslo 3, březen 2015, ročník 139, str. 17.

[3]viz https://itunes.apple.com/cz

[4]Časopis Komenský, číslo 3, březen 2015, ročník 139, str. 20.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2016/ ročník 141)

Výuka metodou CLIL se v médiích i v odborných časopisech skloňuje v poslední době ve všech pádech. Jak to udělat, aby se tato metoda stala příjemným způsobem k lepšímu osvojení cizího jazyka přirozenou cestou? Čím zaujmout žáky, aby cizí jazyk začali více vnímat jako prostředek komunikace, a nejen jako další předmět, který se musejí naučit? A co učitelům brání v tom, aby metodu CLIL ve výuce využívali častěji? Takové otázky si tým metodiků jazykové a vzdělávací agentury Channel Crossings kladl v průběhu přípravy a realizace projektu Škola bez hranic.

V srpnu loňského roku skončil projekt Škola bez hranic. Jednou z jeho hlavních aktivit byla příprava sady učebních materiálů Labyrinth, které lze využívat při výuce metodou CLIL na základních školách. Učitelé matematiky, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu a občanské výchovy pomocí nich mohou „svůj“ předmět vyučovat také částečně v anglickém nebo v německém jazyce.

Přípravě výukové sady předcházela analýza školních vzdělávacích plánů, ze kterých jsme pro jednotlivé předměty vybrali nejfrekventovanější témata a ta jsme zpracovali. Někteří z vás možná namítnou, že učebních materiálů na CLIL je již dostatek. V čem je tedy učební řada Labyrinth jiná? „Je to především její komplexnost. V současnosti je možné najít různé materiály a aktivity využívající metodu CLIL. Na českém trhu však dosud chyběly učebnice, které by školy mohly využít pro systematické zavedení CLIL do běžné výuky. Učební sada Labyrinth je v tomto ohledu unikát,“ říká manažerka projektu Zdeňka Havrlíková.

Co všechno tedy výuková sada Labyrinth obsahuje? Pro každou kombinaci předmětu a cizího jazyka je základem učebnice, která je rozdělena do 13 tematicky zaměřených lekcí. Učebnici doplňuje pracovní sešit, CD s poslechy namluvenými rodilými mluvčími, desková hra a on-line hry s animacemi. Samozřejmostí je také metodická příručka, kde učitelé najdou nejen návody a metodická doporučení, jak s učebními materiály pracovat, ale také další pracovní listy, přepisy poslechů, řešení některých cvičení a další užitečné informace.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2016/ ročník 141)