Časopis Komenský

Stavba kostry obratlovců: pozorování a porovnávání ve výuce přírodopisu

V tomto příspěvku představíme výukovou situaci z hodiny přírodopisu na základní škole (ZŠ), která je tematicky zaměřena na stavbu kostry obratlovců a člověka s využitím pozorování a porovnávání koster vybraných zástupců. Výuková situace bude zhodnocena s využitím metodiky 3A: anotace – analýza – alterace (Janík et al., 2013). Protože považujeme biologické pozorování a porovnávání za klíčové dovednosti, které by si žáci měli ve výuce přírodopisu osvojit, zaměříme se především na možnosti, jak je ve výuce smysluplně rozvíjet. Pokusíme se navrhnout alteraci prezentované výukové situace se snahou o komplexnější využití jejího potenciálu v kontextu produktivní kultury vyučování a učení (srov. Janík, 2013).

Teoretické uvedení: význam pozorování a porovnávání ve výuce přírodopisu a možnosti rozvíjení těchto dovedností

Jedním z významných cílů současného přírodovědného vzdělávání je naučit žáky samostatně a smysluplně používat základní výzkumné metody, které se uplatňují při poznávání přírody (viz např. Škoda & Doulík, 2009; Papáček, 2010; RVP ZV, 2013, s. 52).

Mezi tyto metody patří v biologii zcela jistě pozorování. Z historického úhlu pohledu mělo pozorování v biologii zásadní význam, neboť stálo v pozadí průlomových objevů, které tvoří sjednocující rámec současné biologie (Kohlhauf et al., 2011). Pozorování biologických objektů či fenoménů stojí na počátku tvůrčího procesu, jenž postupně vede k vyformování nového oborového obsahu na úrovni jednotlivých odborných pojmů (např. pojmenování nové anatomické struktury) či na úrovni nových oborových konceptů (např. Mendelovy zákony dědičnosti), což může vést ke změně pojetí daného vědního oboru (srov. Slavík et al., 2013, s. 45–47).

Neméně důležitou úlohu má pozorování ve školní výuce přírodopisu, respektive biologie[1] (viz např. Altmann, 1975; Eberbach & Crowley, 2009). V souladu s modelem psychodidaktické transformace obsahu (viz Slavík & Janík, 2012, s. 272–276) umožňuje zařazení pozorování živých organismů a přírodnin do výuky přírodopisu vytváření nových odborných pojmů (nového oborového obsahu) v mysli žáků a jejich zařazení do stávající pojmové struktury. Zároveň pozorování žákům umožňuje na základě vlastní zkušenosti konfrontovat nově vytvářené pojmy s existujícími prekoncepty a jejich případnou korekci. Na základě výsledků pozorování pak mohou žáci biologické objekty a jevy porovnávat, klasifikovat, snažit se o vysvětlení pozorovaného jevu a zároveň mohou formulovat výzkumné otázky a hypotézy, které lze ověřit pomocí experimentu. Důkladné osvojení si pozorování je tedy výchozím předpokladem pro úspěšné využívání kognitivně náročnějších metod ve výuce (Johnston, 2009; Kohlhauf et al., 2011).

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2016/ ročník 140)

S tabletem do výuky literární a slohové výchovy na ZŠ

Zavádění nejmodernějších dotykových technologií do edukačního prostředí českého školství umožňuje reflektovat technologické aspekty vzdělávání, zároveň ale otevírá naléhavou potřebu optimální didaktické implementace dotykových zařízení do výuky jednotlivých předmětů při akceptaci RVP. V tomto článku věnujeme pozornost vzdělávacímu oboru Český jazyk a literatura, konkrétně jeho složkám slohové a literární výchově, jejichž vzdělávací obsah se v běžné výuce prolíná. 

Literární složka vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura umožňuje žákovi, aby si osvojil dovednost pracovat s informacemi týkajícími se literárního kontextu, aby prostřednictvím vlastní čtenářské zkušenosti poznal literární historii, specifika literárních žánrů a druhů, autorské styly literárních tvůrců a posléze díky tomu získal kompetence kritického myšlení a kritického přístupu k formulování vlastních názorů na četbu. Ve výuce slohu žák získává kompetence vnímat různá jazyková sdělení a chápat je tak, aby byl schopen číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se s uplatněním kritického myšlení, získává tedy kompetence optimálně pracovat s informacemi v různých fázích – od vyhledávání, hodnocení, třídění a interpretace až po pozdější tvorbu vlastního textu a jeho různorodé prezentování. 

Uvedené kompetence v oblasti literární a slohové výchovy lze rozvíjet edukačními činnostmi s využitím dotykových zařízení. Díky tabletu nebo jinému zařízení mohou vznikat žánrově různorodé dokumenty – básně, fejetony, povídky, reportáže (s využitím aplikací hlasových záznamníků), anotace apod., žáci mohou využít mezipředmětových vztahů a kreativity a vytvářet oblíbené komiksy, e-knihy, mohou se směle pustit do digitálního storytellingu – specifického druhu vyprávění s využitím ICT. Do literární a slohové výchovy vnášejí nové impulsy pro práci s literárními i publicistickými texty jednak čtečky elektronických knih a časopisů (např. čtečka Publero pro české noviny a časopisy), jednak online nástroje a aplikace na poslech audioknih. Díky specifickým funkcionalitám (poznání psaného textu zvětšením písma, návrat k textu, hlasové zprostředkování obsahu knihy) jsou vhodným průvodcem ve vzdělávání např. žáků se SVP nebo žáků, kteří si ke čtení tištěných knih jen ztěžka hledají vztah. Ve slohové výchově jsou digitální technologie nástrojem pro výuku psaní e-mailů v rámci administrativní komunikace, aplikace hlasového záznamníku je využitelná pro výuku verbálního projevu – žáci si například ve skupinách nahrávají své krátké promluvy a poté si je pouštějí a navzájem o nich diskutují a hodnotí je. Digitální vzdělávací nástroje přinášejí nové podněty do výuky slohových útvarů – např. popis pracovního postupu lze vyučovat kreativně s nějakou vtipnou předlohou z YouTube. A protože žádný dobrý „sloh” se neobejde bez zvládnutí pravopisné stránky, mohou žáci při psaní slohových prací využívat online nástroje na portálu nechybujte.cz, například Slovník českých synonym, Pravidla českého pravopisu apod.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2016/ ročník 140)

Asociace učitelů OV a ZSV představuje metodiku k tématu uprchlictví

Pro Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd je jedním z hlavních cílů reagovat na aktuální témata ve společnosti. V současné době se věnuje především tvorbě edukační sady na téma migrace, kterou připravuje ve spolupráci s Moderními dějinami.

V souvislosti s připravovanou koncepcí vydala Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd metodiku pro učitele k výuce o uprchlictví. Metodika je k dispozici pod otevřenou licencí Creative Commons, je tedy otevřeným vzdělávacím materiálem a její plné znění naleznete na stránkách Občankáři.cz. K dispozici by již brzy měla být i na stránkách metodického portálu rvp.cz. Nutno podotknout, že metodika není „stoprocentním návodem“ jak učit o uprchlících. Není ani univerzálním materiálem, jelikož v metodikách naleznete aktivity, při nichž žáci pracují se statistickými údaji, a proto pedagog musí počítat s tím, že určité informace bude nutné aktualizovat.

Cílem metodiky je především seznámit žáky s tématem, které je v současné době více než aktuální. V průběhu lekce má žák možnost pracovat s pojmy uprchlík – migrant – emigrace – azyl – azylant, diskutovat o problému, posilovat kompetence vztahující se k orientaci v problematice týkající se uprchlíků. Mým záměrem bylo přiblížit žákům situaci některých lidí, kteří opouštějí své domovy, a pochopit terminologii spojenou s problematikou migrace.

Představuji vám dvě zmiňované metodiky týkající se tématu uprchlictví. První metodika s názvem Kdo a proč utíká? je věnována žákům 1. stupně, druhá metodika s názvem Opouštím svůj domov je cílena na žáky 2. stupně základní školy a nižšího stupně gymnázií. Stručně vám budou představeny vybrané aktivity, které se žáky můžete v hodině využít, případně je přizpůsobit věku, možnostem a schopnostem žáků.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 04/ červen 2016/ ročník 140)

Doučování romských dětí v neziskové organizaci

Článek nabízí čtenáři možnost nahlédnout do procesu doučování romských dětí v nízkoprahovém klubu. Text je založen na důkladné znalosti terénu a nabízí (do jisté míry subjektivní) pohled lektora volnočasových a vzdělávacích aktivit na tuto problematiku. Lektor působil tři roky v Občanském sdružení Azalka, které pomocí doučování pomáhá romským dětem zvládat školní povinnosti. Jádro textu přináší odpověď na následující otázku: Jak probíhá doučování a jaké má výsledky?

Prezentovaný text vychází z dlouhodobého zúčastněného pozorování; část empirických dat byla zjišťována také prostřednictvím 23 polostrukturovaných rozhovorů, které se časově pohybovaly v rozmezí od 20 do 50 minut. Zjišťován byl pohled dětí, učitelů, pracovníků sdružení a rodičů. Během práce v terénu byly dodrženy standardy ochrany osobnosti těch, s nimiž jsem v terénu spolupracoval (informovanost, anonymita, důvěrnost získaných informací, nezneužití výsledků). Název občanského sdružení je anonymizován, stejně tak identita všech zúčastněných byla anonymizována a chráněna během výzkumu i po jeho skončení.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ AZALKA

Na příkladu Občanského sdružení Azalka prezentuji, jakou roli hraje nezisková organizace v procesu snahy o zlepšení vzdělávání Romů. Pomocí volnočasových a vzdělávacích aktivit a pomocí metod sociální práce se Občanské sdružení Azalka snaží snižovat míru sociálního vyloučení dětí a mládeže. Nízkoprahové centrum je umístěno v sociálně vyloučené lokalitě v přímém kontaktu s cílovou skupinou, a proto je ideálním místem pro dlouhodobou a systematickou činnost s dětmi a mládeží. Část dětí chodí do střediska téměř každý den.

Doučování

V prostorách Občanského sdružení Azalka se realizuje doučování. Je to jedna z hlavních náplní práce tohoto sdružení. Děti tak mají možnost procvičit si látku, která jim ve škole působí problémy. Mohou se zdokonalovat v aktuálním učivu, aby si současnou látku lépe osvojily. Mohou si nechat vysvětlit zmeškanou látku, připravit se na písemnou práci, vypracovat domácí úkol.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2016/ ročník 140)