Časopis Komenský

Čas, kdy byl pedagogický sbor naší školy posílen studenty na učitelské praxi, před nedávnem uplynul – poslední praxe v tomto školním roce skončila, studenti plní své další studijní povinnosti již na půdě své alma mater.

Následující řádky jsou krátkým zamyšlením nad vším, co jejich činorodost v školní práci přináší jim samotným, ale i Základní škole Brno, Bosonožská 9, tedy jejím učitelům a žákům. ZŠ, Brno, Bosonožská 9 poskytuje základní vzdělávání žákům na obou stupních ZŠ, a to jak v běžných třídách, tak i ve třídách speciálních. Ty jsou zřízeny od 3. ročníku se zaměřením na specifické poruchy učení. Již řadu let fungujeme jako fakultní škola Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Probíhají u nás učitelské praxe nejen budoucích učitelů 1. či 2. stupně základní školy, ale také studentů speciální pedagogiky, ve školní družině pak studentů oboru sociální pedagogika. Praktikují u nás i studenti Fakulty sportovních studií MU. Systém vedení praxí se na naší škole neustále vyvíjí. Celkem významnými mezníky těchto proměn bylo vytvoření nového systému následných praxí studentů učitelství pro 2. stupeň, který vznikl na katedře pedagogiky PdF MU. Dalším významným počinem pro řízení a následné naplňování učitelské praxe byla možnost zúčastnit se vzdělávání, které pro pedagogy organizuje PdF MU s cílem zvyšování jejich kompetencí v oblasti praxí.

Mým úkolem je zajistit přenos informací mezi oddělením praxí a našimi cvičnými učiteli. V posledních dvou letech bylo zefektivněno nejen řízení praxe u nás ve škole, ale také celková koncepčnost díky oboustranné komunikaci s oddělením praxí katedry pedagogiky. Výsledkem je sdělování požadavků na realizaci praxí ve cvičné škole jak jednotlivých kateder, tak i potřeb ZŠ směrem k nim. Stalo se běžným pravidlem, že s námi oddělení praxí domlouvá počty studentů určité aprobace, kteří budou moci v daném období u nás ve škole působit a plnit veškeré požadavky, jež jsou na ně kladeny pod dohledem cvičných učitelů. Naše práce ve vedení školy je potom jednodušší a koncepčnější. Před obdobím konání praxe oslovujeme cvičné učitele, kteří tak v dostatečném časovém předstihu vědí, kterému studentovi se budou plně věnovat. Obsah praxe je stanoven fakultou, ale konkrétní sadu úkolů, které studentům zadáme, projednáváme ještě před započetím praxe se všemi cvičnými učiteli společně. V průběhu praxe se ještě jednou cíleně setkáváme na průběžném hodnocení toho, jak se práce u nás ve škole jednotlivým praktikantům daří. Doposud byly závěry těchto setkání vždy pozitivní – budoucí učitelé přistupovali ke všem činnostem skutečně zodpovědně, se zájmem a kreativně. 

V týmu cvičných učitelů konzultujeme aktivity, které by mohli studenti na praxi absolvovat. Nejedná se přitom jenom o výukové činnosti. Studentům jsme nabídli například účast na přípravě matematické soutěže či na exkurzi, která se uskuteční pro žáky v rámci projektu I. německého zemského gymnasia v Brně na podporu přírodovědné gramotnosti.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2015/ ročník 140)

Učitelská praxe se stává nedílnou součástí života studentů na brněnské Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, a to zejména během dvou let navazujícího magisterského studia, kdy studenti docházejí nejen na výuku na pedagogickou fakultu, ale také řadu týdnů navštěvují školy, kde prakticky vstupují do profese, kterou si vybrali.

Součástí systému učitelských praxí pro studenty učitelství 2. stupně základních škol jsou desítky – především fakultních – škol, které se ujímají studentů učitelství a během všech tří praxí studentů navazujícího magisterského studia, to znamená během tří semestrů, uvádějí studenty do toho, co opravdu znamená praxe a jak vypadá práce učitele. Přitom se nejedná pouze o školy, ale patří sem také mnohá další zařízení, která připravují studenty oborů studovaných na katedře speciální pedagogiky.

Učitelské praxe v magisterském navazujícím studiu prošly před dvěma lety zásadní inovací, která umožnila zapojovat studenty do práce učitele v celém jejím rozsahu. Zároveň byly zavedeny semináře k praxi, umožňující studentům sdílet a reflektovat situace, které se během jejich působení ve třídách vyskytnou. Dovolím si nyní shrnout tuto podstatnou část magisterského studia do čísel, neboť mají v tomto případě svoji váhu a možná mnozí, kteří se studentům Pedagogické fakulty MU na praxích věnují, až na základě těchto čísel zjistí, jak obrovský úkol fakultě pomáhají každoročně řešit.

V průběhu tří semestrů v navazujícím magisterském studiu studenti absolvují 3 učitelské praxe, během kterých docházejí do škol v konečném součtu 24 týdnů. Praxe jsou koncipovány tak, aby postupně seznamovaly studenta s celou škálou pracovních úkolů, které řeší učitelé ve školách, čili se nejedná pouze o to „odučím svou hodinu a jdu“. Studenti jsou postupně zapojováni i do dalších činností (jen namátkou uvedu opravování sešitů a písemných prací, tvorbu pomůcek a pracovních listů, úpravy nástěnek, přípravu projektových dní, účast na třídních schůzkách apod.) tak, aby si budoucí učitelé během své vlastní práce ve škole uvědomili, co všechno učitelské povolání obnáší. Model učitelských praxí je zakončen v posledním ročníku praxí čtyřtýdenní souvislou.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2015/ ročník 140)

Jednou z forem, jak upevnit znalosti a dovednosti žáků v oblasti daného učiva, je aplikace pracovního listu do výuky. Tato v dnešní době velmi často využívaná pomůcka, může být použita v různých fázích výuky (motivační, expoziční, fixační, diagnostické i aplikační), nejčastěji pravděpodobně při opakování učiva daného tematického celku, tedy ve fázi fixační. Velkou výhodou použití pracovního listu ve výuce je zejména možnost uplatnění individuálního přístupu k žákům. Lze vytvořit k danému učivu různě obtížné úlohy, které žáci plní podle individuálních schopností, nebo lze vypracovat zcela rozdílné pracovní listy pro žáky s odlišnými schopnostmi. Pracovní listy jsou také možností, jak obohatit učivo pro nadané žáky.

Někteří učitelé uvádějí jako nevýhodu pracovních listů časové nároky na jejich opravu. Aby pracovní list plnil svou úlohu, například upevnění učiva, je opravdu nutná kontrola práce žáků, jinak by si mohli zafixovat nesprávné poznatky nebo dovednosti. Vhodným řešením je společná oprava se žáky, při které učitel naopak může odhalit neporozumění učivu a dodatečným vysvětlením je odstranit. Je vhodné pracovní listy žákům ponechat. Mohou je tak využít například při domácí přípravě. Zpětná vazba od rodičů a žáků na práci s pracovními listy, které jsem vypracoval pro výuku fyziky, je velmi pozitivní. Žáci je používají například při přípravě na zkoušení, protože se mohou sami procvičit v daném učivu. 

Jako ukázka může posloužit pracovní list s názvem Mechanické vlastnosti plynů. Jak vyplývá z názvu, je svým obsahem zaměřen na tematický celek zabývající se plyny a jejich vlastnostmi, a to ve výuce fyziky v sedmém ročníku ZŠ. Prezentovaný materiál je používán k souhrnnému opakování již probraného učiva o plynech. U jednotlivých úloh jsou uvedeny metodické poznámky založené na zkušenostech s tímto pracovním listem. Prezentovaný pracovní list je koncipován tak, aby si žáci procvičili řadu různých forem řešení vybraných úloh, jako jsou slovní odpovědi, výběr správných odpovědí formou spojování a zatrhávání, řešení početních úloh, grafické řešení nebo popis jevu vlastními slovy. Tato pestrost podporuje zájem žáků, protože střídají různé aktivity.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2015/ ročník 140)

Metodu Učíme se navzájem, která rozvíjí u žáků vybrané čtenářské strategie (předvídání, vyjasňování, kladení otázek a shrnování) jsem zvolila jako jednu z cest k nácviku porozumění beletristickému či věcného textu ve čtvrté třídě ZŠ. Vycházela jsem z toho, jak čte dobrý čtenář. Studie, které se věnovaly tomu, jak se nejlépe naučit číst, vycházely z toho, co dělá dobrý a přemýšlivý čtenář, chce-li porozumět stavbě a obsahu textu. Odborníci (Pearson in Harwey, 2000) zjistili, že zdatní čtenáři:

  • si vytvářejí souvislosti mezi tím, co čtou a co znají; 
  • dávají otázky sobě, autorovi, ptají se na obsah textu; 
  • vyvozují závěry v průběhu i po čtení;
  • odlišují důležité informace od méně důležitých;
  • propojují informace se svými zkušenostmi a s jinými texty;
  • vyjasňují svoje nesprávné porozumění;
  • sledují míru svého porozumění při čtení.


Čtenářské strategie nejsou tedy jen jednou z dalších věcí, které by učitelé měli ve své výuce u žáků vyučovat. Jsou tím hlavním, nejdůležitějším, co pomáhá dětem porozumět tomu, co čtou. Ukazuje se, že české děti při čtení selhávají právě v těch oblastech, které vyžadují využití některé čtenářské strategie. Tyto závěry vyplývají z výsledků výzkumů čtenářské gramotnosti (PISA, 2010).

Jak rozumět čtenářským strategiím?

Čtenářské strategie jsou vědomé postupy, které používají dobří čtenáři k tomu, aby se dopátraly porozumění textu. Čtenářské strategie jsou záměrné, cílevědomé postupy, které dobrý čtenář využívá ve chvíli, kdy má kontrolu nad vlastním čtením a chce se dopátrat porozumění. Je to vědomá kognitivní činnost, která souvisí s metakognicí žáka. Strategiemi je nazýváme tehdy, jsou-li voleny záměrně ve chvíli, kdy se žák v textu neorientuje, ztratil se a pokouší se dobrat porozumění. Při volbě čtenářské strategie čtenář ví, s jakým cílem čte, vědomě použitou strategii vyhodnocuje a je schopen ji měnit podle vzniklé situace.

Kdy mluvíme o čtenářských dovednostech?

Čtenářské dovednosti jsou – na rozdíl od strategií – nevědomé, automatické procesy, které si zdatný čtenář ani neuvědomuje. Cílem výuky je, aby se čtenářské strategie staly automatickými dovednostmi, které čtenáři pomáhají při čtení, a to bez větší vědomé kontroly. Obecně se dá říci, že když čtete blízký text, používáte tyto strategie intuitivně. Potom mluvíme o dovednosti. Když je text neznámý a náročný, čtenář cílevědomě vybírá a používá ty strategie, které mu pomáhají porozumět neznámému textu.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2015/ ročník 140)