Časopis Komenský

Využití portfolia dítěte jako diagnostického nástroje při přechodu z MŠ na ZŠ

Jako učitelka mateřské školy jsem se zabývala myšlenkou, jak zpřehlednit informace o vývoji dítěte, které by mi lépe pomohly orientovat se v míře pokroků a poodhalit oblasti, které vyžadují individuální práci s dítětem. Praxe mi postupně odkrývala alternativy nakládání s těmito informacemi. Setkala jsem se s různými formami shromažďování informací o vývoji dítěte. Slouží k tomu vlastnoručně vyrobené papírové desky opatřené značkou dítěte, košíky, zakládací boxy, desky. Většina prací však byla opatřena pouze datem a soubory sloužily pro ukládání pracovních listů předškolního dítěte, jiné zahrnovaly pouze kresby dítěte. Poznámky z pozorování kreseb či vyhodnocení činností chybělo. Zde se zrodily počátky mých úvah o zakládání dokumentů, jimiž bych mapovala rozvoj osobnosti dítěte. Rozhodla jsem se věnovat formě, obsahu i procesu práce s portfoliem dítěte.

Smyslem portfolia je mapování vývoje dítěte prostřednictvím obsahové analýzy produktů dítěte a různých záznamů o něm. Zachycování proměn tohoto vývoje a zjišťování případných problémových jevů. Portfolio má několik funkcí, od toho se odvíjí jeho typ: sběrné, tedy shromáždění všeho, co dítě vytvoří; výběrové, tj. výběr prací, které s dítětem vybereme jako zdařilé, a diagnostické, které podává přehled o pokrocích ve vývoji dítěte. Z hlediska formy se nabízí otázka, jak by mělo takové diagnostické portfolio správně vypadat, aby skutečně plnilo svou funkci. Neexistuje žádný jednotný vzor pro jeho podobu. Portfoliem může být kniha, složka, krabice, do níž zahrnujeme různé dokumenty, pracovní listy, obrázky, kresby, fotografie, poznámky, všechny dokumenty, ilustrující pokroky dítěte. Smysl portfolia není v jednotě podoby, ale v obsahu. Pokud si od počátku promyslíme jeho účel a obsahové zaměření a pečlivě jej vedeme, pak je práce s ním v dalších fázích mnohem jednodušší. Už ve své bakalářské práci, která byla zaměřena na diagnostikování čtyřletého dítěte, jsem se také zabývala myšlenkou, kterou jsem později realizovala, a to jak vytvořit ustálenou podobu diagnostického portfolia, která by usnadnila práci v mateřské škole a přispívala k rozvoji dítěte a k odhalení případných problémových jevů. Uvažovala jsem o tom, že by dokumenty měly být uloženy v jednom svazku, s možností dalšího doplňování, vpisování, chronologicky seřazené, tedy označené daty, případně s komentářem, pořízeným z pozorování a složené z období, která jsou důležitá pro porovnání a pozdější vyhodnocení. Hlavními kritérii byla přehlednost a jednoduchost způsobu zakládání. Z hlediska podoby by měla být ponechána učitelkám svoboda pro tvořivé vyjádření.

Celý text je dostupný v časopise Komenský, roč. 138, č. 4

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit