Časopis Komenský

Tvořivé psaní v angličtině na prvním stupni základních škol

Pro rozvoj dítěte je velmi důležité setkat se se zajímavými a tvořivými aktivitami, které přispívají také k rozvoji jeho psaného projevu. Řada výzkumů (např. Perotta, 1994) prokazuje, že právě výuka psaní navíc pomáhá také při osvojování si řečových dovedností, aniž by jakýmkoli způsobem omezovala jazykový rozvoj v mateřském či cizím jazyce. Už v prvních letech školní docházky přitom děti mohou dokonce i v cizím jazyce psát tak, aby rozvíjely svůj zájem o nové věci a aby s jazykem rády pracovaly.

 

Stejně tak učitelé (nejen) cizího jazyka mohou již na tomto stupni využít řadu zajímavých způsobů, jak začlenit psaní do svých hodin – jedná se například o psaní příběhů, dopisů, konverzačních deníků, psaní poezie či psaní na základě vlastní jazykové zkušenosti (Cronin, 2000). Začleněním tvořivého psaní do vyučovacích hodin již na 1. stupni základní školy pomáhají učitelé rozvíjet širší rejstřík jazykových schopností svých žáků, kteří mají možnost získávat dovednost psaní tak, jak ji budou později potřebovat ve škole i v běžném životě. V tomto textu se proto budeme podrobně věnovat některým postupům tvořivého psaní, které lze uplatnit ve výuce angličtiny na prvním stupni základních škol.

Úvodem

Působím ve Spojených státech amerických a během své pedagogické kariéry jsem si vyzkoušela práci s dětmi v různých vzdělávacích kontextech. Pracovala jsem s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami v amerických školách, s dětmi, které pocházely ze znevýhodněného rodinného prostředí a vyžadovaly speciální podpůrné programy, a také s dětmi, které se učily angličtinu jako cizí jazyk v Rumunsku či v České republice. Ve všech těchto situacích jsem využívala aktivity rozvíjející psaní v každodenní praxi, a to u dětí nejrůznějších schopností a jazykových úrovní. Některé z nich bych proto ráda představila v tomto textu. Přestože je psaní považováno za jednu ze čtyř základních řečových dovedností, ve výuce cizího jazyka na 1. stupni ZŠ se mu většinou věnuje nejméně pozornosti. Učitelé se totiž někdy domnívají, že děti by neměly psát, dokud se v jazyce nenaučí mluvit a číst. Přesto výsledky pedagogického výzkumu zdůrazňují význam psaní pro upevňování gramatických struktur a slovní zásoby. Například Alber-Morgan a kol. (2007) poukazují na to, že psaní se „těžko vyučuje, protože je to nejsložitější forma komunikace, avšak je velice důležité, protože je běžnou formou komunikace.“ Ve výuce psaného projevu přitom mohou učitelé využívat zábavné a tvořivé aktivity, které mohou sloužit k upevnění naučeného jazyka, k rozvoji komunikačních dovedností a k posílení schopnosti kritického myšlení žáků.

Paleta aktivit

boy and lettersExistuje mnoho způsobů, jak rozvíjet tvořivé psaní s dětmi ve věku od 7 do 11 let. V tomto článku popíši tři typy aktivit: psaní příběhů, dopisů a konverzačních deníků. Učitelé by přitom měli volit a využívat aktivity primárně podle toho, jaký styl výuky preferují a co je vhodné a přínosné pro jejich žáky. Ať už se učitel rozhodne pro kteroukoliv aktivitu, měl by především dbát na to, aby se aktivita dětem líbila a aby měly pocit, že je v ní psaní smysluplně využito.

Atraktivitu zdůrazňuji proto, že v této fázi by děti neměly mít pocit, že psaní je příliš náročné. Psaní by mělo sloužit k vyjádření myšlenek dětí způsobem, který odpovídá jejich schopnostem. Například dítě ve druhé třídě může napsat jednu nebo dvě jednoduché věty, ve kterých popíše obrázek, který nakreslilo. Učitel by neměl okamžitě opravovat pravopisné nebo gramatické chyby v textu. Místo toho může dítě požádat, aby mu přečetlo, co napsalo, a případně upřesnilo, co chtělo vyjádřit. Účelem psaní (nejen pro děti, ale pro každého z nás) je písemně se vyjádřit v komunikaci s ostatními. Proto je dítě spokojené, když učitel přečte a pochopí jeho věty. Taková aktivita nejen posílí význam psaní v očích dítěte, ale pomůže mu také rozvíjet dovednost čtení.

Britská asociace primárního vzdělávání při psaní s mladšími žáky zdůrazňuje především trpělivost a podporu, které jsou neustále potřeba. Dále upozorňuje na to, že děti, které jsou často opravovány nebo se po nich vyžaduje, aby psaly „správně“, mohou zájem o psaní úplně ztratit. Na druhé straně, děti, jež baví zapisování drobných poznámek a které vědí, že všechno, co vytvoří, bude oceněno, budou psát častěji, a tak se budou stále zlepšovat. Proto by se měli učitelé v níže popsaných aktivitách spíše zaměřit na obsah než na formu toho, co děti napíší. Ve vytvořených textech by neměli klást důraz na důsledné opravování pravopisných chyb, ani by neměli vyžadovat vzornou úpravu písma. Především v první a druhé třídě, kdy děti teprve rozvíjejí svou motorickou koordinaci a učí se ovládat pero nebo tužku, by neměl učitel kritizovat tvar písmen. Raději by je měl podpořit v tom, aby vyjádřily písemně své myšlenky.

Žáci mladšího školního věku by měli psát na papír většího formátu, který je pro ně vhodnější. Pokud to dovolí uspořádání třídy, učitel může vytvořit „psací koutek“, do kterého mohou děti jít psát, když dokončí jinou práci ve výuce. Takovým koutkem se může stát stůl s různými druhy papíru a psacími potřebami, jako jsou pera, větší tužky, pastelky. Jedním z cílů, které si učitel stanoví pro psaní s dětmi, by mělo být rozlišování různých forem psaní v běžném životě, od psaní příběhů, nákupních seznamů až po dopisy rodičům.

Příběhy

rabbit and lettersDospělí velmi často vypráví svým dětem příběhy. Vypráví je proto, aby děti pobavili, aby jim vysvětlili nejrůznější věci ze života. Čtou jim obrázkové knížky a pohádky. Děti sledují příběhy v televizi a ve filmech. Chápou koncept příběhu od raného věku. Proto není žádným překvapením, když dítě vypráví příběh dospělému, kamarádovi nebo panence. Potom už zbývá jen malý krok k převedení příběhu do psané podoby. Může se to stát třeba v situaci, kdy učitel přečte nebo povypráví dětem příběh. Děti dostanou za úkol nakreslit obrázek té části příběhu, která se jim líbila. Pod obrázek pak dítě popíše, co obrázek představuje. Děti znají slovní zásobu příběhu, který slyšely. Své porozumění příběhu dokazují tím, že vizuálně interpretují jeho část a obrázek popíší vlastními slovy. Takový postup nejen podněcuje psaní jako komunikaci a vyjádření vlastních myšlenek, ale také pomáhá rozvíjet porozumění slyšenému. Pokud tuto techniku učitel používá často, z dětí se stávají lepší posluchači, protože se snaží zachytit myšlenky příběhu. Tak jako u většiny písemných aktivit pro mladší žáky, doporučuje se i zde napsat klíčové výrazy na tabuli. Tyto výrazy by neměly být dlouhým vyčerpávajícím seznamem, ale spíše záznamem několika slov, která by si děti měly zapamatovat a použít ve svých větách. Učitel se může zeptat: „Where did the wolf live?“ Když třída odpoví „In the forest,“ zapíše na tabuli slovo forest. Tímto způsobem pomáháme dětem vytvářet spojení mezi významem slova, zvukem slova a jeho psanou podobou.

Se staršími dětmi (3.–5. třída) může učitel využívat složitější aktivity s příběhy. Jedním z příkladů může být uvedení začátku příběhu, který mají žáci sami dokončit. Příběh mohou doplnit ilustrací nebo mohou pouze napsat text. Dalším krokem může být psaní vlastních „knížek“. Třídní publikování, kdy děti napíší, ilustrují a vyrobí knížky, je výborná aktivita, která rozvíjí řadu dovedností a přináší dětem pocit uspokojení z hmatatelného výsledku.

Dopisy a pohlednice

Pro děti je velmi důležité poznat smysl svého psaní (Macher, 1991). Psaní dopisů a pohlednic nabízí možnost, jak podnítit zájem dětí o psaní a vést je ke smysluplnému vyjádření myšlenek jasným a srozumitelným způsobem. Podle věku žáků můžeme využívat různé postupy. Mladší žáci si mohou vyrobit z tvrdého papíru pohlednici, nakreslit na ni obrázek a na druhou stranu napsat krátký vzkaz. Učitel se může na úvod zeptat žáků, co se většinou píše na pohlednici a odpovědi žáků může napsat na tabuli. Děti potom využijí výrazy z tabule na svých vlastních pohlednicích. Děti mohou své pohlednice nebo dopisy věnovat členům své rodiny nebo kamarádům. Skupina učitelů v České republice vyrobila ve své škole poštovní schránku, do níž děti vhazovaly vánoční a valentinská přání pro své spolužáky a kamarády v jiných třídách.

postcard

Výborná motivace pro žáky je výměna dopisů s jinou školou. Děti píší dopisy, které si vyměňují s jinou třídou. Učitel může využít aktivitu v několika hodinách a může tak rozvíjet pochopení obsahu, slovní zásoby a gramatiky. Dopisy mohou být poslány v jednom balíku a třída, která dopisy dostane, odepíše a pošle své dopisy v balíku zpět. To se týká běžné poštovní služby. V dnešní době není problém najít zahraniční školy, které mají zájem o elektronickou kulturní komunikaci prostřednictvím internetu. Jedna z webových stránek, která nabízí možnosti partnerství je http://www.epals.com. Další možností je oslovit kolegy na konferencích a zeptat se, zda by nechtěli využít podobnou komunikaci na svých školách.

Uveďme zde několik kvalitních dětských knih v angličtině, v nichž se objevují dopisy a pohlednice jako součást příběhu. Výběr vhodné a zajímavé knihy přitom jako vždy záleží na jazykové úrovni a schopnostech žáků. Click Clack Moo Cows That Type (Cronin, 2000) a Letters from Felix: A Little Rabbit on a World Tour (Langen, Lindgren, Droop, 2003) jsou zábavné knížky pro žáky od prvního stupně po střední školu. Griffin and Sabine: An Extraordinary Correspondence (Bantock, 1991) je fascinující kniha pro žáky s vyšší úrovní jazyka. Využití literárních textů jako uvedení myšlenky psaní dopisů a pohlednic v imaginární korespondenci propojuje výuku čtení a psaní v hodinách jazyků a může sloužit i jako téma projektu, na kterém studenti pracují delší dobu.

Konverzační deníky

Konverzační deníky slouží k psané komunikaci mezi učitelem a žákem nebo mezi jednotlivými žáky. Můžeme využívat běžné sešity (A5 je vhodná velikost, pro mladší žáky v první a druhé třídě bych doporučila větší formát, do kterého bude jednodušší psát). Základním smyslem konverzačního deníku je písemná výměna myšlenek a nápadů. Učitel neopravuje gramatické nebo pravopisné chyby žáků, správné tvary však může využít jako model ve své odpovědi. Například, jestliže žák napíše „I go Vienna in weekend,“ učitel zareaguje: „You are going to Vienna this weekend! That will be fun.“ Téma většinou navrhuje učitel tak, že položí žákovi otevřenou otázku nebo dá žákům seznam témat, o kterých mohou psát. Dialog pokračuje, když si učitel přečte, co žák napsal, odepíše a klade další doplňující otázky.

Deníky mohou být využity u všech věkových kategorií studentů, od nejmladších až po dospělé. Autorka tohoto článku používala deníky s žáky pátého ročníku, kteří se učili angličtinu v Rumunsku, a s žáky druhého ročníku ve Spojených státech. Deníky jsou vynikající platformou pro smysluplnou psanou komunikaci, díky níž se dozvíte o svých žácích spoustu věcí. S mladšími žáky můžete začít s jednoduchými tématy, např. „Write about your family“ nebo „Tell me what you like to do on your birthday“. U starších žáků může učitel začít otázkou, co se žáci naučili v hodině.

Pro předškolní děti nebo začátečníky, kteří mají problém s vyjádřením svých myšlenek psaním, může učitel navrhnout, aby nakreslili obrázek. Dítě také může nadiktovat učiteli, co by chtělo napsat. Postupně se může dítě více zapojovat do procesu psaní. Pokud je stanoveno téma psaného projevu, jak jsme již zmínili, např. psaní o mazlíčcích, rodině, sportech, mohou děti před začátkem psaní navrhnout slova, která by mohly použít. Učitel napíše slova na tabuli. Tímto způsobem získají žáci nápady, o čem psát, a zároveň vizuální podporu k využití vhodné slovní zásoby a pravopisu.

Závěr

Existuje množství aktivit, které učitelé mohou využívat k tomu, aby podpořili žáky v tvořivém psaní, a to dokonce v cizím jazyce. V tomto textu jsem popsala tři aktivity vhodné pro žáky na 1. stupni základní školy. Je mnoho důvodů, proč by děti měly psát už v raném věku, tedy dříve než zvládnou všechna úskalí gramatiky a pravopisu. Patří k nim zejména příležitost k rozvoji komunikačních dovedností, tvořivosti a schopnosti vyjádřit vlastní názor. Tím, že představíme dětem psaní jako zábavnou aktivitu, jim také pomůžeme vnímat psaní jako užitečný nástroj komunikace. Dospělý člověk dnes využívá písemnou komunikaci v mnoha situacích, od běžných poznámek, emailů po složitější útvary, např. referáty nebo zprávy. Proto je důležité začít rozvíjet kladný postoj k psanému projevu už u žáků mladšího školního věku. Umožníme jim tím získat sebevědomí a přesvědčení, že jsou schopni vyjádřit své myšlenky psanou formou.

Literatura

ALBER-MORGAN, S., HESSLER, T., & KONRAD, M. Teaching Writing for Keeps. West Virginia: West Virginia University Press, 2007.

BANTOCK, N. Griffin and Sabine: An Extraordinary Correspondence. San Francisco: Chronicle Books, 1991.

BELLO, T. Improving ESL Learners’ Writing Skills. ERIC Digest. 7 September 2007. Dostupné z: http://www.eric.ed.gov

CRONIN, D. Click, Clack, Moo Cows That Type. New York: Simon & Schuster, 2000.

GRAVES, D. A Fresh Look at Writing. Portsmouth, NH: Heinemann, 1994.

HARMER, J. How To Teach Writing. Harlow: Longman, 2004.

KOCH, K. Rose, Where Did You Get That Red: Teaching Great Poetry to Children. New York: Vintage, 1990.

LANGEN, A., LINDGREN, L. & DROOP, C. Letters from Felix: A Little Rabbit on a World Tour. New York: Parklane Publishing, 2003.

MACHER, J. Encouraging Young Children’s Writing. Urbana, IL: ERIC Clearinghouse on Elementary and Early Childhood Education. Electronic full-text ERIC Document Reproduction Service. ED327312, 1991.

Literatura pro inspiraci

 


Z anglického originálu přeložila Naděžda Vojtková.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit