Časopis Komenský

Když to bylo ve zprávách, musí to být pravda: jak ve výuce interpretovat novinové zprávy

Zprávám, jakožto jednomu ze základních žánrů žurnalistiky, bývá automaticky přisuzována spolehlivost, objektivita, věcnost či přesnost. Znamená to však, že když něco bylo uvedeno ve zprávách, musí to být pravda? Následující námět do výuky vede žáky prostřednictvím jejich tvůrčí činnosti nejen k odpovědi na tuto otázku, ale také k identifikaci prostředků, jež příjemce zpráv mnohdy nevědomky ovlivňují v tom, jak zprávě rozumí.

Zprávy, stejně jako jiná mediovaná sdělení, jsou vytvářena s ohledem na to, kdo je jejich zamýšleným cílovým adresátem a jak si má tu kterou zprávu vyložit. Jinými slovy se autoři zpráv snaží, aby ze strany jejich příjemce došlo k tzv. preferovanému čtení a zpráva byla interpretována v souladu s tím, jak to její autor zamýšlel. Není to však jediná cesta, kterou se příjemce zprávy může vydat. Může také sdělení pochopit, ale akceptovat je pouze částečně, nebo k němu dokonce zaujmout opoziční postoj (například místo zaujetí negativního postoje k některému z pranýřovaných politiků čtenář či divák dojde k závěru, že se jej média snaží očernit). V tom případě se jedná o tzv. čtení aberační.

Systematicky říci, že by jeden typ čtení byl správný, zatímco druhý nikoli, pochopitelně nelze. Je ovšem možné konstatovat, že k rozhodnutí o tom, jak si zprávu vyložím, by mělo docházet vědomě, tedy cíleným rozhodnutím ze strany příjemce sdělení. K preferovanému čtení však mnohdy dochází automaticky a v podstatě nevědomky. Důvodem je skutečnost, že mediovaná sdělení (a mezi nimi také zprávy) obsahují prvky, které mají signalizovat interpretaci, k níž by autor svého čtenáře rád dovedl. Prostředky, které se snaží čtenáře vést ke „správnému“ čtení, bývají označovány jako tzv. orientátory (viz Jirák & Köpplová, 2003, s. 108). A právě od orientátorů až k zodpovězení otázky po objektivitě zpráv vede námět do výuky představený na následujících řádcích.

Od recepce k autorství a zpět

V rámci výukového námětu žáci pracují se dvěma různými novinovými zprávami, které reprezentují tutéž událost. V prvním kroku žáci píší příběh, na jehož základě mohla novinová zpráva vzniknout. Poté, co se ukáže, jak se jejich autorské příběhy liší v závislosti na tom, se kterou verzí novinové zprávy pracovali, žáci v textu hledají prvky, které je při interpretaci zprávy ovlivnily. Cílem námětu je, aby si žáci prostřednictvím vytváření vlastních příběhů uvědomili, čím mohou být nevědomky vedeni k určité interpretaci zpráv a aby mohli přemýšlet nad tím, nakolik jsou zprávy objektivní a proč tomu tak je.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 04/ červen 2015/ ročník 139)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit