Časopis Komenský

„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“

S Mgr. Jitkou Altmanovou, didaktičkou vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura v Národním ústavu vzdělávání v Praze, o kladech a záporech současného kurikulárního dokumentu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a o jeho další inovaci.

Paní magistro, brzy uplyne 10 let od zavedení RVP ZV do škol. Mohla byste čtenářům našeho časopisu přiblížit, co se v souvislosti s kurikulem za tuto dobu ve školách změnilo? Při zavádění RVP proběhly v médiích dokonce informace o „revoluci“ ve školství. Vidíte to také tak? A jak situaci vnímají sami učitelé?

Zavedení rámcových vzdělávacích programů znamenalo pro školy opravdu velmi výraznou změnu. Z rozhovorů s učiteli a z monitoringu, který byl k zavedení RVP ZV proveden, víme, že učitelé přivítali zejména možnost podílet se na tvorbě učebních osnov svých předmětů. Jako přednost uváděli především zavedení průřezových témat, která podporují integraci vzdělávacího obsahu, navýšení časové dotace vyučovacích předmětů a možnost organizovat učivo podle vzdělávacích potřeb žáků a podmínek školy. Někteří respondenti v souvislosti s pozitivy vlastních učebních osnov uváděli posílení pedagogické svobody spočívající v příležitosti uplatnit pedagogické zkušenosti, zvýšení aktuálnosti učebních osnov a jejich většího propojení s „každodenním“ životem žáků a také podporu moderních metod výuky. K přednostem řadili rovněž zvýšení přehlednosti a sjednocení obsahu učebních osnov. Jako negativa uváděli učitelé nejčastěji nedostatek času ke splnění tak závažného úkolu, jakým byla příprava ŠVP, oceňovali však možnost učební osnovy aktualizovat.

V čem vidíte nedostatky současného kurikula? Určitě máte od učitelů zpětnou vazbu. Na co si nejvíce stěžují?

K nejčastěji uváděným nedostatkům patří přílišná obsáhlost učebních osnov, jejich variabilita vedoucí k problémům při přestupu žáka na jinou školu, přílišná obecnost spočívající v nedostatečně konkrétním formulování vzdělávacích strategií, dále náročnost zvládnutí osnov žáky. Několikrát byla v rozhovorech s učiteli uvedena složitá terminologie a nejasné formulace, dále nevyhovující organizace učiva a málo prostoru pro jeho vlastní rozvržení. Učitelé rovněž poukazovali na zvýšenou administrativu, která se zaváděním a vytvářením učebních osnov souvisela. Za nedostatek byla považována také malá míra reflexe požadavků vyšších stupňů vzdělávání v učebních osnovách, malý inovační přínos, kladení vysokých nároků na žáky, stejně jako orientace na „neadekvátní“ cíle vzdělávání. V souvislosti s obsahovým vymezením daného vyučovacího předmětu byly respondenty navrhovány nejčastěji dvě základní změny, a to redukování množství učiva, jehož zvládnutí je náročné, a změna v organizaci učiva, spočívající v odlišné distribuci učiva do ročníků. Vedle těchto hlavních změn byla respondenty monitoringu uváděna i potřeba výstižněji formulovat obsah jednotlivých vyučovacích předmětů.

Celý text rozhovoru naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2015/ ročník 140)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit