Časopis Komenský

Zahrada ve škole, škola v zahradě

Každoročně se dne 22. dubna koná Den Země. Reportáž v tomto čísle jsme se proto rozhodli věnovat průběhu oslavy Dne Země v tak zvané přírodní učebně, jíž disponuje ZŠ a MŠ Myslibořice. Myslibořice jsou malebnou obcí nedaleko Dalešické přehrady. Jednou ze zajímavostí obce jsou – z hlediska péče o přírodu – dvě certifikované přírodní zahrady: veřejná zahrada u zámeckého parku a školní zahrada neboli tzv. přírodní učebna na místní základní a mateřské škole.

Základní škola v Myslibořicích je spojená s mateřskou školou. K 1. 9. 2013 navštěvovalo základní školu 179 žáků. Děti vyučuje 14 učitelů. Důraz je ve školním vzdělávacím programu kladen na environmentální výchovu, škola participuje na programu Ekoškola1. Témata spojená s přírodou prostupují předměty prvního i druhého stupně, stejně tak volnočasové aktivity žáků, jako je např. ekologický kroužek prezentovaný jako „ekotým“.

Myšlenka založit školní přírodní zahradu se na základní škole v Myslibořicích zrodila v roce 2004. Původně nevábně vypadající dvorek s chátrající kůlnou nahradila díky zaujetí pracovníků školy a žáků zahrada s rozmanitými zákoutími. Vedení školy se nechalo inspirovat přírodními zahradami v Drážďanech. Zaujala je přírodní zahrada ve městě, doslova uprostřed sídliště. Učitelé i žáci napřímili svou energii na vybudování vlastní přírodní zahrady, která bude sloužit jako přírodní učebna. V přírodní učebně základní školy najdeme jeskyni porostlou ostružinami, koloseum pro výuku i opékání špekáčků, ještěrkoviště s borovicí v sousedství zeleninových záhonků a bylinkové zahrádky, jezírka pro ryby i vodní želvy nebo třeba hmatovou stezku či kompost. To vše budované a opečovávané žáky od první do deváté třídy v rámci povinné školní výuky i vlastního volného času.

Přírodní učebna byla vybudována ve dvorku základní školy, ale vize přírodní zahrady se postupem času rozšířila i na zahradu mateřské školy. Nejnověji mají učitelé i žáci k dispozici školní arboretum listnatých stromů. Vznikla tak další podoba zahrady, hravý prostor vybízející k nekonečné fantazii dětských her uvnitř nejrůznějších zákoutí, domečků a hájků. V Myslibořicích zvelebují školní zahradu kontinuálně a neustále vymýšlejí další novinky. Netrápí se přitom tím, jak motivovat děti k aktivnímu zapojení. „Ty děti to vzaly za své a makají celý den. Opakovaně po práci na zahradě říkají – to byl super den.“ dodává paní učitelka Čechová (zástupkyně ředitelky ZŠ), když mě ve stručnosti seznamuje s historií přírodní učebny na ZŠ a s pojetím projektového dne na oslavu Dne Země.

Jak smysluplně oslavit Den Země?

„Slavíme ho sice letos o den později, ale to pouze z důvodu velikonočních prázdnin,“ přibližuje mi organizaci projektového dne paní učitelka Čechová. Ten je organizován skrze skupinovou práci, která probíhá na řadě stanovišť. Každé je zajištěno jednou třídou a učitelem. Přestože všichni participují na projektovém vyučování ve škole, stěžejními organizátory projektového
dne jsou přírodovědci paní učitelka Brabencová a pan učitel Šerý. Z rozhovoru s paní učitelkou Čechovou, a následně s paní učitelkou Brabencovou, zjišťuji, jaké činnosti děti vykonávají na jednotlivých stanovištích. Druháci například vaří med z pampelišek, které nasbírali na přilehlé louce. Na jiném stanovišti je potřeba po zimě vyčistit jezírko. Žáci musí nejdříve vylovit ryby z jezírka, vyčistit jezírko i terén kolem něj, a poté ho znovu napustit. Na dalším stanovišti žáci zhotovují obrázky hmyzu, které budou umístěny na informační tabuli v přírodní učebně. Na některých stanovištích se velmi usilovně pracuje. Děvčata se pouštějí do pletí záhonů, přesazování rostlin a čištění jezírka. Kluci se s panem učitelem vrhli na výkopové práce při renovaci kompostu, přesazování stromů nebo na převoz zeminy.

Letošní novinkou Dne Země je výroba slunečních hodin. Celý tým si nejprve ve třídě dobře propočítal a nakreslil technické řešení a následně se přesouvá před školu na trávník, kde jsou připraveny placaté, různě velké kameny a tyčky, z nichž se budou hodiny tvořit. Nadšení. Každá ruka je využita. Všichni vědí co a kde dělat. Tak se dá shrnout první dojem z projektového dne oslavujícího Den Země v Myslibořicích.

Letošní Den Země je obohacen o další novinku, tzv. „chovatelský den“. Ten je pojat jako naučná výstava domácích mazlíčků. Nepotkáte tu psy ani kočky, ti byli vyloučeni hned od začátku, ale jinak je zde k vidění plno králíků, morčat a křečků, andulek a plazů, včetně exotických hadů. Organizátory „chovatelského dne“ jsou děti ze školního parlamentu pod vedením paní učitelky Štruncové. Součástí výstavy je anketa o nejhezčího mazlíčka a znalostní test, který se týká vystavených zvířat. Žáci zabezpečují distribuci testů mezi spolužáky, kteří přijdou na stanoviště, představují své mazlíčky, podávají o nich informace a zároveň se o zvířata starají.

Majitelé psů a koček litují, že jejich mazlíčci nedostali příležitost podívat se do školy, ale na mazlíčky svých spolužáků jsou zvědaví, pozorují je a dohadují se, kdo vlastně dostane nejvíce hlasů ve vyhlášené anketě. Nadšení a zaujetí žáků je z rozhovorů s nimi patrné. Souběžně během celého dne probíhá anketa mezi všemi žáky, která zjišťuje vědomosti žáků o tom, co je Den Země, kdy vznikl a proč ho oslavujeme. Učitelé lpějí na smysluplnosti aktivit, na jejich propojování s učivem. „Žáci musí pochopit ten význam, proč to dělají. Nejenom, že uklízejí na zahradě, hrabou a čistí jezírko po zimě. Tak jsem řekla, děcka, je Den Země, rozběhněte se po škole a zjistěte: kdy vznikl, jestli je vlajka, kde všude se slaví?“ vysvětluje mi paní ředitelka, jak si ověřuje, zda jsou žáci s cílem projektového dne srozuměni. Realizovala jsem také vlastní malou anketu a otázky týkající se významu Dne Země jsem výběrově pokládala žákům. Prvňáčci mi zcela vážně oznamovali, že chrání Zemi před odpadky, oslavují její svátek a malují na oslavu motýly, starší žáci se shodovali na tom, že je třeba třídit odpad, netrhat živé rostliny a chránit zvířata.

Divila bych se, kdyby některé z dětí nevědělo, co je cílem oslav Dne Země v Myslibořicích, neboť pro jeho realizaci je zapotřebí každého žáka i pracovníka školy. Participace na společném smysluplném úkolu individualizovaná dle aktuálních možností účastníků školního života posiluje přirozenou motivaci k jejich dosažení a přispívá ke ztotožnění se s výsledky práce. To, co vlastníma rukama zasadím, přesadím, vytvořím a opravím, pravděpodobně z nudy či nezájmu nezničím a neznehodnotím. „Dnešní den je opravdu plně využit pro zvelebení zahrady po zimě, ale průběžná péče během celého roku je nezbytná,“ doplňuje pan učitel Šerý, který během rozhovoru kontroluje postup žáků při rušení starého, nevyhovujícího kompostu. Průběžná práce na zahradě je organizována po třídách i během celého školního roku. Každá třída je přiřazena k úseku, o nějž se stará (pletí záhonů, péče o jezírka, oprava informačních tabulí apod.), dále probíhá údržba zahrady v rámci ekologických praktik a v předmětu svět práce. Jakmile se ohlásí jaro, vyrážejí třídy pracovat do přírodní učebny nejen v rámci pracovního vyučování nebo přírodopisu, ale také v hodinách výtvarné výchovy nebo českého jazyka. Prostor je využíván také školní družinou při odpoledních aktivitách dětí. Přírodní učebna v Myslibořicích utváří charakter celé školy. Mottem školy je: „Co vidím, to zapomenu, co vidím a slyším, to si zapamatuji a co udělám, tomu rozumím.“ Po své zkušenosti z dnešního dne si dovolím dodat ještě „… a mám to rád.“ Vede mě k tomu příhoda, jíž jsem byla svědkem. Paní učitelka Brabencová, která s dětmi plánuje úpravy na zahradě a je jednou ze stěžejních organizátorek projektového dne, vypráví paní ředitelce, že na ni žáci školního parlamentu podají stížnost nebo sepíší petici, kvůli zrušení vrbového háje a přesazení vrb na zahradu mateřské školy. „Důvodem je, že ten háj mají rádi, pomáhali vrby sázet, mají na to hezké vzpomínky a rezolutně nesouhlasí s jeho zrušením,“ s úsměvem vypráví paní učitelka v době, kdy již po stínu vrb v přírodní učebně není ani památky, protože jsou již na cestě do svého nového působiště. A tak běží čelit dalším výtkám dětí a vysvětlovat, proč k té změně došlo. Příklad za všechny, který ilustruje, jak zde žáci aktivně vstupují do procesů, které utvářejí a přetvářejí prostředí, v němž prožívají své dětství a dospívání. Učí se tady principům občanské společnosti a životu v souladu s přírodou.

P. S. Redakce časopisu Komenský děkuje žákům a učitelům za lahodný pampeliškový med, který jsme mohli ochutnat.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit