Časopis Komenský

 Zimmerman, J. & Coyleová, V. (2016). Cesta poradního kruhu: umění otevřené komunikace. Praha: Dharmagaia.

 

Dvacet let od prvního vydání knihy Way of council v USA a po přeložení do hebrejštiny a němčiny vyšla kniha s názvem Cesta poradního kruhu: umění otevřené komunikace i v češtině.

Autoři Jack Zimmerman a Virginia Coyleová jsou oba zkušenými průvodci poradními kruhy a pocházejí z prostředí neziskové organizace Ojai Foundation sídlící v Kalifornii, jejímž cílem je šíření a uchovávání praxí, které vedou ke spojení se sebou samým, s ostatními a s přírodou.

Ve své knize se autoři snaží čtenářům představit praxi poradního kruhu a jeho jednotlivá využití v různých kontextech. S aktivitami v kruhu se v pedagogické praxi setkáváme běžně, využívají se při seznamování, při rozehřívacích aktivitách, při reflexích. Poradní kruhy se však od běžných kruhů odlišují svojí „kvalitou“ a hloubkou sdílení. Ta je v kruhu podporována zejména záměry, kterými se během procesu účastníci řídí – mluvit od srdce a naslouchat srdcem, být spontánní a stručný, mít na zřeteli dobro své i ostatních v kruhu, zachovávat důvěrnost. Díky sdílení dochází k rozvoji posilování vzájemných vztahů a poznávání sama sebe.  Poradní kruhy lze však využít i při řešení konfliktů nebo při procesu rozhodování.  Jedná se o jednoduchou techniku, kterou využívali tradiční společnosti již v dávných dobách.

Fučíková, R. (2015). Historie Evropy 1. Pravěk a starověk Evropy. Praha: Práh.

Fučíková, R. (2015). Historie Evropy 2. Středověk Evropy. Praha: Práh.

Málokdy je vznik významného uměleckého díla tak úzce propojen se školskou praxí, jako tomu bylo v případě monumentální publikace Historie Evropy, kterou nakladatelství Práh vydalo v roce 2011. Na publikaci se kromě Renáty Fučíkové, jež byla autorkou koncepce, ilustrací a textů, podílela rovněž prozaička Daniela Krolupperová a jako odborný garant Václava Kofránková. Fučíkovou přivedl k úmyslu zpracovat evropské dějiny vlastní syn, jenž zápolil s dějepisným učivem plným dat, válečných konfliktů a královských dynastií, aniž by mu učebnice nabídly komplexnější pohled na historii Evropy v širších souvislostech a v její každodennosti. A právě to byl impulz ke zpracování díla, které by dětem a mládeži přiblížilo barvité dějiny evropského kontinentu. Na rozdíl od řady děl literatury pro děti a mládež, která staví na ironizování či dokonce vulgarizaci dějin, Fučíková zvolila složitější cestu založenou na vědomí osobní sounáležitosti s minulostí předků.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

Dne 8. prosince 2016 se na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity konala konference Učebnice v oborově-didaktických souvislostech: tvorba – hodnocení – používání. Šlo již o čtvrté setkání v rámci cyklu oborově-didaktických konferencí pořádaných Institutem výzkumu školního vzdělávání PdF MU.

Konference, na niž se sjelo přes sto účastníků z ČR i SR, nabídla prostor pro diskusi poznatků v oblasti tvorby, hodnocení i samotného používání učebnic např. v souvislosti s kurikulárními změnami, s novými didaktickými přístupy i s průnikem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání.

Z průběhu konference bylo patrné, že problematika učebnic jako tradičního i moderního didaktického prostředku pro vzdělávání a sebevzdělávání je dlouhodobě předmětem zájmu jak pedagogického výzkumu, tak praxe i decizní sféry ve vzdělávání.

V odborných sděleních a v diskusi byly prezentovány podstatné poznatky a závěry, které shrnujeme níže v tomto komuniké, jež je prioritně určeno představitelům MŠMT a odborným komunitám zabývajícím se tvorbou a hodnocením učebnic.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

Mach, D. (2014). Deník kantora aneb Učitel, ten tvrdý chleba má. Brno: Edika.

Tak tenhle název má nová kniha od Davida Macha. David Mach je mladý učitel, který učí na střední škole v Brně matematiku, fyziku a zeměpis. Do práce jezdí vlakem a po cestě ze školy domů si každý den zapsal nějakou zajímavou, vtipnou příhodu, která ho v ten den potkala a nejvíce mu utkvěla v paměti. Kniha je tedy psána jako deník a čtenáři se v ní mohou vrátit do školního roku 2013/2014. Každému pracovnímu dni autor věnoval jednu stránku s nějakým vtipným zážitkem z „obyčejné“ střední školy. Autor píše, že kniha má reálný základ.

Víte, o kterém dni píše jako první? Pokud si myslíte, že o 1. září, mýlíte se. Robota kantora totiž začíná už poslední týden v srpnu, v rámci tzv. přípravného týdne. I v tomto týdnu, ač se to zdá zvláštní, se ve škole děje řada zajímavých věcí, přestože v ní studenty vidíme spíše zřídka. Například sestavení rozvrhu – ten může být v přípravném týdnu vydán hned v několika verzích, přičemž jednotlivé verze postupně pozbývají platnost. Dále také opravné zkoušky, u kterých nervy tečou proudem, proměna pedagogického sboru, vtipné rozhovory s kolegy o tom, co všechno se o prázdninách stalo. Toto a mnoho dalšího si přečtete v první části knihy.

Pak už se jede naostro. Do školy se nahrnou studenti a škola funguje, jak ji známe my, studenti. Prověrky, (ne)záživné vyučování, přestávky, rvačky, exkurze, výlety, porady, seznamování se prváků navzájem a s kantory, přebrepty, neznalosti, třídní schůzky, Vánoce, maturitní zkoušky, suplování, omluvenky, sportovní utkání, přijímací zkoušky, školení, nemoci, líbání, kouření, zvracení, smlouvání o lepší známky, přezouvání – to vše a ještě víc popisuje autor u jednotlivých dnů. Ukazuje čtenářům nejrůznější důvody, proč se žáci nechtějí učit a nechtějí být zkoušeni. A že je příčin přehršel: Vánoce, narozeniny, jmeniny, volby, horko, vysoká absence, olympijské hry, dny před prázdninami i po prázdninách. Pro učitele je tedy těžké najít na zkoušení ten „vhodný“ den.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 04/ červen 2016/ ročník 140)