Diskuse

Před několika měsíci vyšla v Rakousku nová kniha prof. K. P. Liessmanna pojednávající o „praxi nevzdělanosti“ (autor tímto názvem odkazuje ke své dřívější práci "teorie nevzdělanosti"). V nové knížce (Liessmann, K. P. (2015). Geisterstunde: Die Praxis der Unbildung. Eine Streitschrift. Wien: Paul Zsolnay.) se píše o PISE a školských reformách, o expertech na vzdělávání, o kompetencích, o ohrožení oborů ve škole, o simulaci vzdělávání power-pointem, o digital natives, o infantilizaci, o funkcích školy, o čtení a novodobém analfabetismu, o ekonomizaci univerzit, o podceňování esteticko-výchovných oborů apod.

Zde zveřejněný text je výtahem a překladem podstatných myšlenek z této knihy, která má potenciál provokovat k diskusi, v níž by se mohly tříbit postoje k otázkám, které se aktuálně ve školství (vč. vysokého) řeší. Je k dispozici všem, kterým není vzdálen kritický náhled a postoj vůči současným proměnám vzdělávání (vč. univerzitního) a zajímají se o “praxi nevzdělanosti”.

O praxi nevzdělanosti s K. P. Liessmannem
Tomáš Janík

Na výše zveřejněný text se postupně objevují diskusní ohlasy. Na prvním místě zveřejňujeme "několik poznámek" zformulovaných doc. Radimem Šípem.

Nostalgie návratu (ale kam?)
Radim Šíp

 

 

Přidat komentář