Jak pracujeme

Didactica viva staví na kazuistickém přístupu, tj. pracuje s případovými studiemi. Rozborem kazuistik se lze poučit o tom, jakého charakteru jsou v určitém oboru určité fenomény, jak se zde odehrávají určité procesy, jak fungují určité praktiky apod. Každý obor by proto měl o své kazuistiky dbát jako o rodinné stříbro a měl by využívat příležitostí k jejich prezentování a rozebírání ze všech stran.

Vedle toho jsou kazuistiky prostředkem rozvíjení učitelových profesních dispozic (diagnostické kompetence, profesního vidění), didaktického diskurzu učitelské profese a didaktické teorie.

Kazuistiky fungují jako mosty mezi praxí a teorií výuky – na situacích z výuky ilustrují teoretické konstrukty a na základě analyzování napomáhají jejich porozumění.

Didactica viva zpravidla pracuje s (video)kauzistikami zpracovanými dle této struktury:

  1. Nejprve je představena anotace vybrané výukové situace zahrnující její usazení (kontext) v rámci vyučovací hodiny. 

  2. Následná analýza je zaměřena na určitý aspekt situace (její strukturu, průběh, didaktické provedení apod.), která v sobě obsahuje potenciál ke změně. 

  3. V závěru je navrhnuta a následně přezkoumána alterace (tj. hypotetická změna k lepšímu), což umožní provést diskuzi v duchu tzv. reflektivní praxe (Korthagen et al., 2011, s. 74–79). 

Protože každý z představených kroků začíná písmenem „a“, zastřešujeme tento způsob uvažování nad výukovými situacemi označením metodika 3A.

V pojetí metodiky 3A vycházíme z úvahy, že výzkum výuky je nejpromyšlenější způsob její profesní reflexe, kterou se zabývají jak výzkumníci, tak učitelé.

Práce na kazuistikách vede k odborně prohlubujícím úvahám nejen o konkrétní výukové situaci, ale v obecné rovině o procesech odehrávajících se ve výuce. Vedle toho produkuje náměty na změny. Můžeme si klást otázku, proč usilovat o změny v situacích, které proběhly dobře a splnily svůj didaktický cíl. Odpovědí může být triviální konstatování, že i dobrá situace může být vylepšena. Daleko důležitější však je, že reflektivní uvažování o různých alternativách a zlepšeních (alteracích) rozvíjí učitelovo profesní vidění a vědění, a je tak jedním z prostředků profesního rozvoje učitelů. Bylo by vítaným zadostiučiněním, pokud by byly dále prezentované (viz Kazuistiky) i další výukové situace anotovány, analyzovány a alterovány právě s profesionalizačním cílem na horizontu. 


Podrobný popis zpracování kazuistiky je k dispozici v Janík, T., & Slavík, J. (2013). Hospitační videostudie: anotace–analýza–alterace výukových situací (metodika 3A). In T. Janík, J. Slavík, V. Mužík, J. Trna, T. Janko, V. Lokajíčková, ... P. Zlatníček, Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky (s. 284–293). Brno: Masarykova univerzita.