Cyklistický kurz - jízdní kolo
I. - úvodní informace | |
---|---|
Název: |
Cyklistický kurz - jízdní kolo
|
Předmět: |
Tělocvik
|
Autor: |
Martin Bauer
|
Věková skupina: |
Od: 14 Do: 14
|
Přílohy | |
II. - cíle a ověření | |
---|---|
Obsahové cíle a ověření: |
|
Jazykové cíle a ověření: |
|
III. - strategie, učební pomůcky | |
---|---|
Učební strategie: |
|
Učební pomůcky: |
jízdní kolo, duše, klíče, mapy, plakát se slovní zásobou dnešního tématu
|
Popis hodiny |
---|
Úvod |
Na začátku druhého dne na ranním nástupu jsem dvakrát představil slovní zásobu k tomuto tématu - nejprve anglické termíny a potom jejich české ekvivalenty, potřetí jsem již řekl jen anglické termíny a žáci zkoušeli přidat překlady sami. Vylepil jsem plakát se slovní zásobou (společenská místnost, jídelna a kolárna). Část slovní zásoby tohoto lesson planu jsme již jednou probírali (LP: Příprava na kola - informace), proto ji budeme v hovorech a při výkladu opakovat a procvičovat zapamatování správných překladů. Plán pro dnešní den: Dopoledne budeme probírat znalosti týkající se kola, jeho výbavy, silničního provozu a základy techniky jízdy na kole a řazení převodů. Odpoledne výlet na kolem 30 km. Poznámka: Při opakování a uvádění anglických vět říkám vždy anglicky celou větu a po žácích chci vědět, co tato věta znamená. Jde mi o porozumění ne o doslovný a přesný překlad. |
Hlavní část |
S žáky jsme probrali jízdní kolo, jeho druhy, výbavu. Bavili jsme se a opakovali pravidla silničního provozu. Žáci asistovali u drobných oprav kola (defekt duše a výměna za novou; utahování sedátka a šlapátek). Žáci si sami upravovali správnou výšku sedátka. Dále jsme s žáky probírali techniku jízdy na kole v terénu a zásady bezpečného pohybu v lese, na cestách a při sjezdech. Zvláštní důraz jsme kladli na dodržování bezpečné vzdálenosti mezi cyklisty, rizika prudkého brzdění pouze přední brzdou, nebezpečí smyku. Učili jsme žáky efektivně přehazovat rychlostní stupně a obecně techniku řazení správných převodů na kole. V odpolední části programu v průběhu výletu na kolech jsem žáky oslovoval otázkou "Co znamená..." a žáci měli za úkol mi odpovědět českým ekvivalentem k uvedenému anglickému termínu. Takto jsem každého žáka oslovil nejméně třikrát. Když žák nevěděl, vyzval jsem některého z kamarádů, který stál opodál, aby spolužákovi pomohl s překladem - vždy se někdo našel, kdo si daný termín zapamatoval. |
Závěr |
Na večerním nástupu jsem se žáky opakoval slovní zásobu: říkal jsem anglické termíny a žáci uváděli české ekvivalenty. Kdo nevěděl, šel se podívat na plakátek vylepený na stěně, vrátil se zkusil svůj překlad znovu. Při večerce, když jsem obcházel všechny pokoje, jsem se ještě jednou zeptal na tři anglické termíny každého pokoje a osazenstvo mi mělo odpovědět českým překladem. |